Luky a šípy

Luky. To je velmi časté téma jak na různých diskusních fórech, tak na i na akcích samotných. Mnoho lidí má s luky špatné zkušenosti a často padají návrhy luky na akcích zrušit. Zrušení střelných zbraní je sice nepravděpodobné, ale přesto znervózňující a o něčem vypovídá.

Co vlastně mají lidi proti lukům? Vynechám připomínky typu "Luky jsou na h...o, pěkně mě štvou!" protože nám nijak nepomohou. Hlavní argument je nebezpečnost a dále je to fakt, že člověk s lukem má zpravidla lepší možnost nás zasáhnou než mi jeho... A "vůbec kazí hru". Je to důvod k jejich zrušení? Jistě ne. Luky, kromě toho, že mohou vyřešit složité situace, hru velmi obohacují a spetřují. Navíc luky jsou jedinou možností účasti pro některé lidi, kteří se rozhodně nechtějí dostat do první linie (pomyslete na svoje slečny pánové...). Nejde mi však o obhájení luků na akcích, ale o vyřešení několika problémů s luky souvisejícími. Nejdříve problémy rozeberu a pak bych rád nastínil možná řešení.

Čím bych začal? Nebezpečností, to je nejzávažnější problém. Tedy, co je tak nebezpečného na lucích a jaká nebezpečí vás mohou potkat? Vezmeme to popořadě:

1) Šíp vás může trefit do nějaké bolestivé nebo citlivé plochy. Takové nepříjemné místo může být třeba obličej nebo třeba rozkrok. K bolestivému zásahu může dojít hned z několika důvodů:

a) Lučištník je lama a prostě vůbec nemíří nebo neumí mířit protože: luk drží poprvé a nijak netrénuje, luk si jenom půjčil od nikoho jiného (už mě bolí ruka od štítu, pujč mi luk)
b) Jeho luk má malý nátah a šípy lítají všelijak, totéž protože šípy mají moc velké bambule.
c) Nebo třeba prostě jenom protože jste se pouze pohli do cesty šípu letícího někam úplně jinam (to je velmi časté, třeba mě osobně štvou lidi, kteří se s každým útokem předkloní...)
d) Šíp se od něčeho odrazil na vás (často se stává, že šíp sklouzne po štítu a letí dál ve výšce obličejů... jiné šípy se zase mohou odrazit kolmo od štítu.)
e) A konečně, lučištník vystřelil cizím šípem, který z jeho luku lítá jinak.

2) Šíp vás zranil sám o sobě, což je velmi nepěkné pokud to zkombinujete s předchozím problémem...

a) Šíp je prostě blbě udělanej, má buď malou nebo tvrdou bambuli. Případně se může stát, že bambule je omotaná "okolo" tyčky, ale téměř nekryje její konec-hrot. Další (doufám dost unikátní) možnosti jsou, že šíp obsahuje kovové části nebo je to obalený ostrý šíp...
b) Šíp má moc velkou nebo těžkou bambuli a má tendence lítat všelijak. Například v letu se obracet a dopadat opačným koncem (to už jsem párkrát taky viděl)
c) Luk má příliš velký nátah. K tomu může dojít i nabitím delšího, cizího šípu.
d) Také se děje, že častým požíváním se šípy ničí a deformují

Dalším často omílaným protiargumentem je, že:

3) luky kazí hru a to:

a) Tím, že mají možnost někoho velmi snadno vyřadit. A od toho tu taky jsou. Když si nedáváte pozor, je jasné, že to jednou schytáte. Také je jasné, že pokud se vás nepřátelé z nějakého důvodu bojí, tak na vás radši pošlou luk než aby s vámi bojovali sami.
b) Když se octnou luky na obou stranách, zvláště pak v úzkém prostoru, mohou vzniknout dvě linie, které spolu takřka nebojují, ale pouze se vzájemně ostřelují. Takový střet může trvat i celé hodiny (zažil jsem jeden, který trval dvě a půl)

4) Lukostřelci přijedou na akci s třiceti šípy a odjedou s deseti. To už sice nesouvisí s oblíbeností luků na akcích, ale je to také nepěkný problém spojený s luky. Je to tak a často to není jenom tím, že by se šípy ztratily nebo zlámaly.

To jsou už díkybohu všechny problémy, které mě napadly. snad jich už není víc. Nyní bych se pustil do jejich řešení. Vezmeme to zase popořadě:

1) Kontrola lučištníků: Často se mluví o lepší kontrole šípů, ale já bych začal už u lučištníků. Každý by musel ukázat, jestli se svým lukem umí zacházet, jestli chápe co se po něm chce a jaké má šípy. Luky by pak směli používat jen ti lidé, kteří by byli přezkoušeni jako lukostřelci. Tím by se předešlo MNOHA problémům. Kdo by neprošel, má prostě smůlu a musel by více trénovat nebo si uvědomit, že střílet z luku chce nějakou zodpovědnost... Ostatně společné a hromadné tréninky lukostřelby také nejsou špatným nápadem. Takový lukostřelec nejen, že by odpovídal za každý šíp který vystřelí, ale měl by povinnost kontrolovat všechny šípy, se kterými se v bitvě setká. Špatné nebo poškozené šípy by zabavoval a vyřazoval, případně na ně upozorňoval organizátory.

Zlepšení nebo vyřešení problémů: 1)a,b 2)a,b,c 4)???

2) Kontrola šípů a zabránění jejich recyklace: Špatné šípy a zničené šípy často někoho trefeného naštvou, ale je to hlavně jejich strašlivá recyklace, co nás tolik štve (a ani o tom nevíme). Cizí šíp vystřelený z mého luku se bude chovat úplně jinak než kdyby byl vystřelen z luku, do kterého patří. A to, že si lukostřelci šípy během bojů vyměňují ničemu taky nepřidá, pouze se zvyšuje nebezpečnost a prodlužuje patové situace.

Šípům se už naštěstí na akcích většinou věnuje pozornost a jsou posuzovány každý zvlášť, ale já bych zavedl ještě jednu věc. To by bylo pravidlo zakazující lukostřelcům sbírat šípy v průběhu střetu a především střílet cizími šípy. Dosti radikální, ale vyřeší to mnoho a hře to VELICE přispěje. Vystřílené šípy by se tedy dávali stranou a lukostřelci by si je brali teprve až po konci střetu. Pokud nějaký lukostřelec musí opustit místo bojiště nemusí se o své šípy bát, protože zůstanou na místě, akorát zapíchané někde stranou aby se nepolámaly. Posbírat si může třeba až po své smrti v klidu a pohodě.

Jedinou nevýhodou (ale já to tak nevidím)), že lukostřelci si musejí udělat více šípů (aspoň dvacet) a když je vystřílejí, mají prostě smůlu.

Zlepšení nebo vyřešení problémů: 1)b,d,e 2)a,b,c,d a především 3)b a 4)

Sdružování lukostřelců a jejich podpora organizátory Minulé řešení problémů neprosadím jen tak, že to tady napíšu. Chtělo by to především zásah organizátorů. Schůzky lukostřelců před bitvou a po bitvě také nejsou od věci, lukostřelci si tak mohou vyměňovat nalezené šípy, dávat si rady a trénovat ty méně dobré střelce.

Nakonec přidávám návod, jak si udělat dobré šípy:

V podstatě jediné co dělá šíp dobrým je jeho bambule-hrot (automaticky předpokládám, že děláte šípy z rovných tyček a ne nějakých klacků). Babule musí splňovat dvě hlavní kritéria. Musí být dostatčeně velká a měkká, zkrátka bezpečná. Také nesmí být zase moc velká aby šíp nebrzdila, musí být aerodynamická. Proto je vhodné, když je bambule kulatá a nakonec ještě přebalená hadrem, který zahladí nerovnosti. Já používám dva typy bambulí, podle nálady a peněz (do kterých šípy obvykle hodně lezou. Nedokážu je moc dobře popsat, takže nejprve ukážu obrázky:

První šíp je sice nákladnější a náročnější, ale lítá lépe a přesněji, je na něj větší spoleh, ke konci tyčky je to dál a deformovaný šíp se dá víceméně tvarovat. Druhý je o poznání jednodušší. Velikost bambule je asi 4-5cm.

U obou je důležité krýt tyčku hlavně zepředu, ale i ze stran. Nepřidělávejte bambuli na konec tyčky ale udělejte jí okolo. Mezi koncem tyčky a koncem šípu (bambule) musí být velká a měkká rezerva. Volný prostor není rezerva!!! Volný prostor se zmáčkne při první ráně...

Vhodné jsou hadry a molitan, vřele doporučuju tlusté vatové hadry na vytírání podlahy. Na slepování je dobrá kobercovka. Tyčky seženete v OBI a spol...

To je vše, doufám, že vás článek nějak oslovil.

Petrius