Domů · Larpy · Samota 2007-2008

Samota 2007-2008

Letos jsem se už potřetí zůčastnil velmi pěkného larpíku Samota. Který probíhá každoročně poblíž Uherského Hradiště ve Starých hutích. Samota se mi líbí moc díky své atmosféře, je to komornější akce 30-40 lidí. Na Samotě se každoročně konají barbarské hry a to táhne soutěžicí, dobrodruhy, zloděje a další postavy do těhle nehostinných končin. Nechci popisovat příběh. Ale ukázat svou postavu. Podstatě info o mé postavě pro letošní ročník zaslané organizítorům.

Turek

Postavou humanoidní. Svým chováním se nijak nevymezuje od společnosti. Od svého útlého mládi vyrůstal v Lat namské klášteře, který je proslaven svou velkou knihovnou, v jeho útrobách se přepisují staré svazky, ale vznikají tu i nové knihy. Každý mnich ovládá psaní a čtení na výtečnou. Často jsou vyhledávaní negramotnou šlechtou, právě pro tuto vlastnost. V posledních letech se v Latnamu začíná prosazovat i umění šermu. Rada starších přivedla do kláštera šermířské mistry po tom co při velkých selských nepokojích byl klášter ohrožen a hrozilo vypálení knihovny. Takže v dnešní době kromě duchovna a písma každý latnamský mnich se učí pilně šermu. Aby se mohl klášter bránit v době nebezpečí. Turek byl jeden z mnichů který byl vyslán do světa, aby posbírali informace nejen o šermířských směrech, ale taky zmapoval případné typy soupeřů, ras jak se chovají v případě konfliktu, ale i realně a vše zapsal do bestiáře. Při svých cestách se latnamští mniši živí písmem, takže sepisují smlouvy, píši reporty. Když není zbytí tak se vrhají do bojů, ale ctí svůj úkol, přinést do latnamu informace. Turek vládne jednoručnímu meči stejně jako písmu. Loni zavítal na barbarské slavnosti na Samotu, při cestě potkal Choseho, a s ním prožil nemnoho dobrodružství. Z loňska jsem si přinesl zápisek do bestiáře, popsal jsem pro latnam neznamou rasu džina. Toto modré stvoření, ještě nikdo z latnamu nezmapoval. Letos tedy nebyl problém přesvědčit řád, aby mě znovu so oněch končin vyslal. Ne všechno jsem mnichům sdělil. Smrt knihovnice, o džinovi či o lidojedovi, barbarech, lykanovi se dověděli z mých cestopisů. To že jsme s Chosem objevili zápisky které popisovali poslední období zaniklého klášteru, si zatím nechávam pro sebe. Oficialně tedy jdu hledat novou bestii, ale soukromě mám uplně jiné úmysly.

Dovednosti: číst, psát, počítat, ovládaní jednoruční zbraně, znalostí věcí z již části udělaného bestiáře (pokud nějakou pro samotu by mohl znát tak napiš, já si jinak nějaké archetypy vytisknu do bestiáře)), sečtělost Povaha přátelská, ale vždy pracujicí pro latnam. Vzezření, vypadat budu jako člověk. Oblečení středověké (husitského vzezření látkové)),meč budu mít 90 cm jednoruční, dýku, měl bych mít rozpracován bestiář, zkusím vyrobit domácí papír, zdali seženu husí brk na psaní zatím nevím.

Něco hlubšího o latnamském klášteře, což není pro veřejnost dostupná informace. Latnamští už dávno pochopili, že dějiny nepíšou lidé a činy, ale písmo, báje písně. Lidé co žijou brzo zapomenou na historii. Toho začali latnamští v co největší tajnosti využívat. Těží z toho že nikdo neumí cestovat časem a nevidí jak to bylo. Co se dochová jsou jen tyto tři formy záznamu. Když někdo čte kroniku málokdy ho napadne, že by mohl být manipulován kronikářem, do jisté míry počítá s tím že má kronikař nějaký vyhraněný názor. Ale že si vymýšlí v prospěch své církve ho nenapadne. Pro latnamské je to běh na dlouhou trať, není to záležitost generace ani dvou. Ale něco už bylo vykonáno v minulosti a tím pádem finančně, renomém jsou zabezpečení. V poslední době se ale naučilo hodně lidí psát a cítí nebezpečí, že by o to o co usilovala století mohla přijít. Proto má v plánu v budoucnu v konfliktech jít po cizích knihovnách a ty obracet v popel. (loni jsem uvítal smrt knihovnice a proto jsem se raději přiklonil na stranu lidojedího hostinského i když normálně by mi to bylo proti srsti). Pokud má příležitost tak její mniši mění historii. Takové trůny bez dědiců, prázdné sídla po válkách epidemii to jsou pro ně příležitosti, nenaskytují se často. Ale když se vyskytnou, tak se jí snaží chopit.

Z moderního hlediska, či naší realné historie (samozřejmě ten popis je nadnešený, ne že bych si za tím stál, spíš chci poukázat na to o co se latnamští pokoušejí cíleně, nemusí chtít to co popisuji níže, ale ukazuji myšlenkové úvahy) Latnam odhalil tajemství medialní války. Když vezmem naši rannou historii. Zabil sv. Václava bratr, nebo to byl úplně někdo jiný (jeho člen družiny, něco jiného) nad tím málokdo dnes uvažuje, a zdroj je jen Kosmas který o tom psal teď nevím přesně ale asi sto let po Václavově smrti. Nevládla u nás kdysi i magie, která prohrála boj s církvi, kde se to dovíme, když knihy byl z počátku záležitost církve a přepisy probíhaly v klášterech. Po celou naši historii církev potírala všechny čaroděje a čarodějky, pálily se knihy. Co když magie byla. Pak se zalekla že by věda vynalezla stroj času a všechno by lidé odhalili. Tak začali potírat pokrok a vědu.

Mé zápisky z loňské Samoty 2007 tak jak jsem je zapsal na papír, v průběhu samoty, psáno strohovitě a průběžně, takže to není žádná slohová práce: Bohužel našel jsem zatím jen část.

První den:
V Starých hutích v hospodě potkávám Choseho. Po několika dnech vyrážíme do Samoty, v hospodě kde už se trousí účastníci barbarských her, je ukradeno dítě Barborka. Vyrážíme s Chosem hledat Barborku, při hledáni narazíme na magické místo, ze zvědavosti zkoušíme, ale nic nám to nedělá. Při toulkách narazíme na rozestavěný domek, bydlí v ní místní bylinkařka se znalostí místních realií, dovídamé se o ... (nečitelné) Nocleh v hostinci je už nemožný a proto vyrážíms novým známým Chosem přespat do okolí, protože místní útulku nevěříme. Kromě knihovny, modré cizí rasy mě ještě zaujala místní příprava na barbarské hry, asi se jich zítra taky zůčastním a něco si přividělám. Při nočním hledáni místa na nocleh, jsme narazili na ruiny starého klášteru, asi se tam nikdo z místních neodvážil vejít, neb při svitu měsíce jsme našli útržky deníku.

undefined



Druhý den:
Ráno jsme se vrátili na Samotu, ospalé to místo, všichni ještě spali, jen vůně z hostince se linula, neodolali jsme a dali jsme si pořádnou snídani. Po ní jsme navštívili chudě doplněnou knihovnu, knihovnice nebyla zrovna zběhlá, dle mého úsudku tu taky nepřijela za účelem vést knihovnu, koupili jsme od ní svitek. Svitek beze bližšího určení, po jeho přečtení jsme se dozvěděli jak se dostat portálem. Chce to maličkost najít šedou kozu a v ní ... Po snídani a knihovně jsme vyrazili hledat kozu. Místo kozy jsme však našli další portál. To nás ještě více ujistilo že kozu musíme najít. Bez kozy s mírným blouděním jsme samotu nalezli. Zde probíhají barbarské soutěže, nevím zdali se do nějaké zapojit. Během naši nepřitomnosti proběhl boj mezi falešnou a pravou gardou, do boju se připojila knihovnice a teď to s ní nevypadá dobře. Kozu už nehledáme sami naštěsti neví k čemu koza může být. Prodávame za 1 st kde se nachází ruina kláštera. Doufejme že už tam nic zajímavého není. Po odpočinku v hostinci vyrážíme hledat kozu. První dotazy půjdou za místní bylinkářkou....

Snad najdu další listy.

Turek

Jen k postavě oproti loňsku se změnila v názvu, myslím že je praktičtější že bude postava Turek. A taky bude chodit s menší zbraní, než s obouručí. Jinak část zájmů budem mít společných s Chose

09.12.2008. 00:00

Komentáře