Trollí blata (2005-02-12)

Co můžete přeskočit - aneb proč jsme zase přišli pozdě

V pátek večer už jsem měl jasno kdo všechno od nás pojede na bitvu - Bocovi se nechtělo, Čita tak odřekl, Had se měl případně ozvat, Benny se měl případně přijet podívat autobusem (má to ze Lhotky 2 zastávky)), takže jsem zbýval já s Mayerem. Bral jsem auto a tak jsem měl vyrazit v 9, naložit Mayera a pak v centru i Renču. No ráno jsem sice vstal už v 8, ale příprava svačinky a čaje (Černý drak - standardní čínský oulong) mi zabrala trochu více času a taky jsem nemohl najít batoh, takže jsem musel použít igelitky (2x Tesco a 1x Kaufland) a ke všemu jsem musel ještě zaběhnout ven s Barykem (pes od ženy, je mu 12, a je to street mix dohromady s něčím loveckým na kachny - když je nakrátko tak prý vypadá jak Tibetský ohař - ostatně je vyfocenej jak nese šavli na BPA 2003). Takže jsem nakonec vyjížděl v 9:30 a v 9:50 jsem naložil Mayera a po 10-té i Renču. Cesta do Bobrovníků proběhla bez problémů - akorát na místě nebylo kde zaparkovat a tak jsem to musel otočit. Naštěstí se v tu chvíli uvolnilo jedno místo před bobryklubem a tak jsem to tam píchl. Sice jsme poznali Kubovo (Thandarovo) auto, ale nikde nikdo nebyl a žádný fáborek taky nikde nevlál, takže jsme chvíli žhavili telefony, až jsem se dovolal Turkovi, který nám popsal cestu a dokonce i vyrazil naproti. Za chvíli jsme ho i potkali a tak jsem mu konečně mohl vrátit luk co si ho zapomněl u mě v autě, když jsme jeli z Warcraftu.

Registračka a pravidla

Na místo samé jsme dorazili asi tak v 10:30 - 10:45. Byla tam kupa lidí - odhadem takových 120. Stihli jsme tak akorát konec registračky a začali se vysvětlovat pravidla. Zde bych chtěl Asgard poprvé pochválit - nejen, že se pravidla vysvětlovala na začátku, ale i visela ve věži - a to hned ve dvou vyhotoveních. Kromě klasických pravidel zde bylo i několik zvláštností - životy, trollové a úprava systému boje.

Začněme životy - ty byly rozděleny na 2 části - životy pro končetiny (4) a životy pro trup (1)), přičemž pokud klesl jeden počet na nulu pak bojovník umíral. Životy trupu šly ještě v průběhu hry zvednout na 2 případně 3 pomocí brnění. Tento systém dělení je celkem dobrý - rána do trupu bývá obvykle smrtelná - resp. vyřadí bojovníka z dalšího boje. Nevýhodou je, že pokud si člověk nedal pozor, zvláště na to co se děje za ním, tak mohl na bojišti pobýt opravu velmi krátký okamžik. Na druhou stranu byly boje celkem rychlé. Problémem mohlo být to, že i šíp zraňoval za 1 - takže jeden platný zásah šípem bojovníka zabil. Bohudík ale na bitvě moc lučišníků nebylo a tak s tím nebyl problém.

Trollové - mají hodně životů, jsou tupí a mají kyje a kamené balvany. Kyje byly obrovské molitanové smotky na násadách dlouhých cca 1,3 metru. Jejich zásahová plocha byla kdekoli na bojovníkovi s výjimkou zbraně a štítu. Zásah znamenal smrt. Kamenné balvany - opět obrovské molitanové svitky - za svého pohybu zabíjely bojovníka ať už se ho dotkly kdekoli - bylo jedno jestli kotníku anebo špičky meče. O dalších zvláštnostech trollů se bojovníci dozvěděli v průběhu bitvy. Trollové měli rohy - jejích získání byl vlastně první quest - jaký byl jejich konkrétní účinek nevím, zabavil je vládce - Thandar - a pak už jsem o nich neslyšel. Déle mohli bojovníci trolla zabít a získat tak jeho zuby (hliníkové nýty)), přičemž za dva zuby byla Vědma ochotna přičarovat bojovníkovi trollí sílu - zraňoval pak za 2. V závěru bitvy se ukázalo, že trollové mají i svého vládce - starého šamana, a s ním pak bylo možno provést obřad a získat tak trolly pod své vedení.

Systém boje - bylo trochu více rozebráno co je a co není nápřah a dále co se dělat může a nemůže - například útok štítem - bylo povoleno štítem narážet do štítu protivníka a případně se i přetlačovat - při zachování bezpečnosti, samozřejmě. Dále bylo povoleno strhávat štít - to se určitě hodí mě a všem ostatním kdo mají jednoručky bez štítu (ne že bych si teda na někoho dalšího pamatoval).

Průběh bitvy

Po probrání pravidel ještě chvíli trvalo než jsme se rozdělili do válčících stran a byli odvedeni na věže. Tam měl náš král - Thandar - velkou motivační řeč (ať prý nejsme staré baby a pořádně jim nakopeme prdele...) a pak nás poslal za Ellife která nám všem provedla červené válečné malování. Tenhle nápad musím fakt pochválit - nebyl problém kdykoli zjistit kdo je s vámi a kdo proti vám. Našli se sice i takoví kteří si malování provedli sami - ne barvou ale nějakým fixem - ale bylo jen málo takových jejichž warpaint byl tak minimalistický, že jej šlo stěží rozeznat.

Následovala cca 10 - 20-ti minutová pauza, kterou jsme s Mayerem vyplnili rozhýbáním, což teda mě po těch třech měsících nečinnosti přišlo náramně vhod. Před prvním questem jsem se ještě rozdělili na tři oddíly a královskou gardu. Oddílům veleli generálové: Turek, Wolf a Vašek a v královské gardě jsem byl Já, Mayer, Vodka a Ellife.

První střet

Vyrazili jsme na cestu a šli směrem ke křižovatce. Na začátku lesíku jsme potkali trolly - a hned bylo co dělat - král nás poslal pro jejich rohy. Po krákém boji kdy zvítězila naše početní převaha jsme pokračovali ke křižovatce a střetli se s modrými. Vytvořila se lajna, modří se roztáhli celkem dost vlevo a tak garda vyrazila tam. Vyběhl jsem až na kraj a dal si ještě dobré 3 metry rezervu, takže jsem bez problémů obešel konec lajny. Koncoví bojovníci se nestáhli, ale otočili se na mne, čímž svá záda odkryli Mayerovi. Jejich konec byl rychlý. Mayer pak dál zpracovával konec lajny a já pokračoval podél ní, opakovaně řval záda, sekal bojovníky do zad a posílal mrtvoly na věž. Naše vítězství bylo rychlé. Po boji jsme s králem pokračovali do ležení pro jeho zbraně (hledali jsme je asi tak 5 minut) a pak se vrátili zpět do věže.

Boje o železo

Po vyléčení byl jeden oddíl vyslán těžit železo a my ostatní jsem to vzali ke křižovatce. Kousek před ní se strhl nový boj s modrýma. My, garda jsme to vzali vlevo houštím, ale modří si nás všimli. Nezbylo tedy, něž rychle vyběhnout na volný prostor. Já, jako poslední, jsem v tu chvíli měl před sebou ještě pár metrů křovím, což mne zdrželo a tak jsem vyběhl o dost pozdějc. Oběhl jsem tedy lajnu a zaútočil na boříka na jejím konci. Stáhl se a tak jsem pokračoval dál a začal ohrožovat lučišníka, který postával za lajnou. Pak si mne ale pár lidí všimlo a rychle se mnou vybabrali. Ostatní posléze posvačila záloha modrých. Aspoň, že Vaškovu oddílu se podařilo natěžit pytel železa.

Další úkol pro gardu bylo postavení hlásky (druhé věže)), což se nám povedlo a dobrých 10 minut si nás tam nikdo nevšim. Pak jsme zavolali na několik našich mrtvých, kteří se plahočili okolo a oni s povděkem uvítali možnost oživit se zde.

Už mne to tam přestávalo bavit a tak jsme s Šeďou vyrazili na křižovatku - nevzali jsme to ale po cestě, nýbrž skrze roští pěšinou. Dorazili jsme na křižovatku a tam spatřili dva trolly, z nichž jeden bojoval s "modrákem" a druhý znuděně přihlížel. Rychle jsme se rozhodli - první zabijeme největšího nepřítele - modrého. Takže jsem tento záměr jasně oznámil a vrhl se směrem k modrému, když v tu chvíli mne do zad zasáhla rána trollova kyje. Zrádce! Takhle mě zabít! A pak, že trollové prý byli s červenýma! To tak! Bylo jim to jedno, hnusákům! Vrátil jsem se na hlásku, kde jsem strávil 10 minut a pak ještě chvíli, než konečně dorazil Thandar a dal nám volno.

Vyrazili jsme tedy na křižovatku a kousek za ní jsme potkali trolla - Borise a chvilku s ním pokecali, když tu se na cestě objevila skupinka modrých - bylo jich asi tak 20 a od města jim přicházeli postupně další - táhli se jak smrad (pozn. oblíbená to hláška téhle bitvy). Takže jsme nechali Borise jeho osudu a začali zdrhat, přičemž jsme si všimli, že za námi se přes křižovatku snaží proklouznout skupinka modrých s železem. Takže jsme se na ně vrhli. Já běžel jako poslední a tak jsem se v půli cesty otočil abych zpomalil modré. Ti nijak nespěchali. Došli až ke mě a střet skoro začal, když tu se po mém boku objevila Ellife a další. Chvíli jsme je zadržovali, ale bylo nás opravdu málo. Já jsem padl jako první. Šel jsem zpátky na věž a pozoroval jak se vyvíjí situace. Kus přede mnou šel Vodka s pytlem železa a boj za mnou nevypadal nejlépe. Naše vojáky, kteří se občas vyskytli jsem v rychlosti informoval a oni se v několika skupinkách postavili modrým, z nichž někteří vždy navázali boj a někteří pokračovali za Vodkou. Na půli cestě od křižovatky k naší věži zachránili Vodku Vašek s Veverkou, když zastavili nejrychlejší pronásledovatele. Boje na cestě, táhnoucí se snad na 50-ti metrech nakonec skončily - našich bojvníků ubývalo a modrým bylo stejně jasné, že železo už nedostanou a tak se posléze stáhli. K Vodkově pytli železa zachvilku přibyly další tři naše - to pak bylo zbrojí.

Léčili jsme se na věži a mezitím vzali modří útokem naši hlásku a posléze ji také dobyli. Pak pokračovali k naší věži a my se jim postavili na odbočce z cesty. Jejich levé křídlo stálo opřeno o plot školky a zbytek se vytáhl doprava po cestě. Udělali jsme totéž a pak jsem využili jejich chyby: na levém křídle jich sice bylo hodně, ale v pravo se moc roztáhli a na několika místech přerušili lajnu. Takže jsme pronikli i za ně a začaly krvavé žně. Já jsem taktéž prošel mezerou, zabíjel ze zadu a postupoval na jejich levé křídlo. V tu chvíli už se někteří z modrých začali pomalu stahovat a tak jsem je vázal bojem a zdržoval. Za chvíli se u mě objevili další spolubojovníci a tak jsme část ustupujících modrých pobili (tu pomalou). Pak jsem se otočil k původnímu místu boje s ideou, že ze zadu napadnu lajnu modrých a způsobím nějaký ten rozruch. Jenže jsem neviděl záda modrých ale našich, kteří modré uzavřeli v kotli u plotu a pomalu je dobíjeli. Pokračovali jsme potom ke křižovatce, kde se jedna skupina oddělila a šla těžit železo. Ostatní pokračovali dál k modrým a já s malou skupinkou jsme navštívili vědmu abychom získali trollí sílu (byl jsem mezi nimi) a pak jsem napadli nějakou skupinku modrých ... a teď už mi nějak selhává paměť ... no prostě boje trvaly celkem asi 4 hodiny a bylo furt co dělat.

V závěru bitvy jsme se takhle s Thandarem vraceli na věž, když nám řekl, že musíme zajmout jednoho trolla abysme z něj vypáčili inforamce o trollím šamanovi. Kupodivu zrovna v tu chvíli asi 4 trollové napadli naši věž a nám se podařilo jednoho zabít a hned tři zajmout. Po krátkém výslechu doprovázeném mučením jsme zjistili, že je vysoký, má velké rohy a hlavně je celý červený. Vyrazili jsme ho tedy hledat, ale nebyli jsme úspěšní. Časem jsme zjistili, že to bylo proto, že ho už zajali modří a chystají se s ním provést rituál. Na věži došlo k rychlému zbrojení a následoval hromadný přesun k příbytku vědmy, kde se rituál odehrával. Za křižovatkou jsem se rozdělili. Wolf se svou bandou to vzal údolíčkem, Turek s Vaškem a jejich oddíly napřímo a my s gardou jsem pokračovali chvíli po cestě a čekali, až se strhne boj. Naši generálové zaútočili a protože boje vypadaly vyrovnaně tak jsme to s gardou vzali úplně zleva. Tam se nám postavila záloha modrých. Rozhořel se boj. Našemu levému křídlu se podařilo protivníka zatlačit a navázat se tak na naši lajnu. Já, opět úplně na kraji, jsem toho využil a vydal se modrým do zad. Všimli si mne a navázal jsem na sebe tři lidi. Pak se ke mě dostalo naše pravé křídlo a posléze i zbytek gardy, takže obklíčení modrých bylo dokonáno. Jejich rychlý konec byl neodvratný.

Po porážce modrých jsme dokončili obřad, ovládli šamana, který pak uznal Thandara jako svrchovaného vládce. Rozdělili jsme se do oddílů a vydali se i s trolly k modrým, kde jsme vytvořili lajnu asi 15 metrů od jejich věže. Thandar si stoupl na příhodný pařez a velel rozmístění naší armády. Trollové byl ve středu, jeden oddíl vlevo a dva oddíly vpravo. My jsme s gardou stáli za trolly s tím, že vykryjeme nějakou mezeru a pokud žádná nevznikne tak to vezmeme zleva anebo zprava.

Poslední bitva

Náš král však chtěl zabránit zbytečnému krveprolití a tak bylo domluveno, že strany vyberou své šampióny, kteří svedou souboj a rozhodnou tím bitvu. Šampióni byli tedy vybráni a utkali se na půl cesty mezi vojsky. Náš šampión bohudík vyhrál. Král modrých však nedodržel dohodu a zavelel k útoku na nás. Naše vojsko se jim vrhlo v ústrety. My, garda, jsme šli pomalu za nima a hledali místa kde zasáhnout. Chvíli to vypadalo, že budeme muset utíkat na nějaké křídlo, ale pak lajnu bojovníků na levém křídle rozdělil strom. Já jsem využil této příležitosti a vrhl se tam. Podobně učinil i Mayer. Proběhl jsem pod větvemi stromu a na jeho druhé straně zaútočil na dva bojovníky, čímž jsem poskytl možnost naší lajně se opět spojit za stromem. Pak jsem dal dva zásahy do ramen - ale prý byly příliš slabé a tak nebyly uznány. Nu což, příště to tak brzdit nebudu. Boj byl celkem rychlý - trollové odvedli svou práci dobře - a tak jsme v brzku slavili vítězství.

Aréna

Na závěr se ještě pro zájemce konala aréna. Proběhla klasickým a osvědčeným způsobem rozlosování všech dvojic v kole a jejich současných soubojů. První souboj jsem vyhrál, druhý se Neithanem prohrál. Holt teprve zkouším předloketní štítek v kombinaci se šavlí a navíc Asgard na sobě v poslední době taky dost zapracoval.

Po bitvě

Po aréně jsme se s Mayerem vrátili na věž, zbalili se, vzali Kubovi nějaký ten bordel a šli zpátky k přibližovadlu, které jsme napakovali a pak zavítali do místního Bobryklubu, kde už seděla spousta lidí z bitvy. Zdrželi jsme se asi tak hodinku, dvě, načež se domluvil odjezd do Hobita - vezl jsem tam Mayera, Vodku a Ellife. Pak jsem se konečně dostal domů a vyzul si od půl třetí promočené boty. Kupodivu se mi podařilo přesvědčit ženu a tak jsme kolem deváté dorazili do Hobita, kde byla uzavřená společnost a tak nás jeden telefonát nasměroval do Nory (Bilbovy)), kde už bylo srocení lidu (kromě výše uvedených teda např. Kuba, Had + žena, Dvojče, Renča atp.). Řady debatujících se stárnoucím večerem postupně řídly a posléze v i Noře zavírali a tak jsme prošli Stodolní - myslím, že mě tam aspoň rok nikdo nedostane - načež následoval přesun ke mě domů, kalvádos, vodárnička, spánek a pak ráno kolem 7 i odchod posledních hostů...

Závěrem

letošní první bitva ... v zimě ... na sněhu ... no prostě paráda. Už dlouho jsem nebyl tak nadšen. Strany byly celkem vyvážené. Herní území členité a bez velkých převýšení. Vzdálenosti tak akorát ... no dobře mohlo to být kapánek blíž. Ale hlavně bylo furt co dělat!

Takže díky ti Asgarde! A vůbec, díky všem kdo přispěli ke konání téhleté bitvy!

09.03.2006. 23:10