Trója z pohledu velitele Odysseovy gardy

Bitva se konala v Krnově, pro Severní eored nepěkné místo, protože nám ve 3 hod. ráno drnčí u hlav budíky a po minimálně 5ti přestupech se do tohoto města dostaneme tak v sedm ráno. Ještě před odjezdem jsem zjistil, že jsme na vlak dorazili místo sedmi jen tři. Co je to sakra za morálku.
Bitva začala kolem poledne. poačáteční boj o ležení jsme jako Achájci poměrně regulérně vyhráli. Odysseova taktika spočívala v držení Amébácké vlajky jednou částí Itackého vojska, a zbytek měl mířit hned nahoru za další. K našemu zjištění již byla většina vlajek chráněna vojsky řeckých panovníků. První boj-vítězství pro řeky. Následoval dlouhý pochod do lesa pro druhou část bitvy. Po patnácti vteřinách, co jsme jako Ithaka dorazili do naší pevnosti, se nebezpečně blízko nás formovalo trojské vojsko. Ono se ani tak neformovalo, jako že zaútočilo. Nastala velice krutá řežba, při které Itaka málem padla, málem jsme se reaálně povraždili, málem jsme se probodali šípy.Během dlouhého dobývání jsem nespočetkrát utrpěl meně či více bolestivé zásahy do nezásahovek Naše volání o pomoc vyslyšely jen jiní trojští spojenci. Holt, vypadalo to zle. Jakou radostí naplnil neše srdce pohled na ladně běžící mirmidony s Achillem vedoucím je. Z vypětím posledních piškotů jsme Troju vytlačili z brány . na chvíli jsme sedli, doplnili tekutiny a Odysseus rozhodl najít jakousi děvu, (sorry, ale netuším její herní jméno.) Tak Ithaka šla zabavit Trojany a Odysseus se svou gardou ,čítající mé 2 štítaře a 4 jednaapůlky , tiše plížil kolem trojské pevnosti kamsi lesem. Na pěšině jsme uviděli Turka , Odysseus se za ním rozběhl, a za křiku: Chyťte ho!, se mi ztratil z dohledu, Turka jsem chytil, ale bohužel i zabil. To jsme neměl . Jen on věděl, kde je ona děva ukryta.(Tímto se omlouvám Odysseovi za jeho trauma, ale já fakt myslel že ho máme zabíti.) Mimo to jsme v lesíku ztratili Ithackou troubu z bílého zlata. Ani po čtvrtém prohledání se nenašla.Rojnice nepomohla. Plížili jsme se zpět do Ithaky. Cestou se nám pod nohy připletl houf bohů. A Odysseovi se zdál sen , sen jak zabít Parida. Když se probudil, jala se ho hrůza, vždyť hrdinové jsou smrtelní!!! Joho stav myslím pochopíte z následujícího: „Gardááá! 2štíty přede mě, 2 obouručky vedle mě, 2 obouručky za mě.“ Cestou zpět jsme zprávu, jak odpravid Parida , předali našim spojencům.Odysseus se ale nikdy neodvážil mluviti s nějakým panovníkem z očí do očí, jen přes štíty své gardy. Chvíli jsma pobyli jsme ve věži, když dorazil národ jednoho z králů. (Měl zelenou barvu, avšak na název si nevzpomenu ). Jeho ležení bylo obsazeno, proto Odysseus přijal jeho armádu mezi své. Společně, dvě armády řeckých králů, jsme dorazili k pobřeží. Troja chtěla spálit naše lodě. Ithacká byla první.To je pech. Byla to nádherná řež, mezi trojskou armádou a Ithakou.( Pravda, přišel Achilleus se svými muži. )Odysseus, aby nebyl zabit, se raději vrhl do rozbouřeného moře. (velice dobrý nápad) Vydrželi jsme neuvěřitelných pár minut. Po tomto boji mě již regulérně srali někteří lidé. Ithaka se bez lodě a bez poloviny armády vrátila do věže, přišli i zelení. Odysseus už toho měl dost a rozhodl se přestěhovat ležení blíže ke pevnosti zelených. Které bylo jim navráceno. Pevnost byla postavena, nalezena trouba z bílého zlata. (úplně náhodou.) a Odysseus se vydal na svou cestu za bohy. Z pozdějšího vyprávění jsme se dozvěděli asi tohle. Odysseus v plášti a kápi se velice, velice pomalu přibližoval k trojskému krmelci. Pomalu, nenápadně. Čekali tam na něj bohové s questem . Jeho jméno vyřvávali jako by se nechumelilo. Odysseus svůj úkol splnil a úprkem se přesunul do ležení. Zatímco on plnil tohle toto. Tak jeho ithacké vojsko mělo zabavit Troju. Ještě před branou města jsme na část armády narazili, zafajtili, a porazili. Došli k troji a tam nikde nikdo, co to? Tu se vzala kdesi sa objevila bůh Melian s tím, že musíme dole u pařezu překazit nějaký trojský obřad. Právě zde jsem si nádherně zafajtil a Achájci po kruté řeži překazili obřad, zabíjeli zbytky armády, když zezadu udeřila Ameba a jiní. Spolu s mirmidony jsem se postavil proti nim(pravda, a asi s ještě třiceti dalšími lidmi.) a vraždil a zabíjel, do té doby, něž mě vyřídila rána do zad. Už následovala jen závěrečka, u které jsem bohužel nebyl. Jel nám vlak, a jak to všechno dopadlo, jsem se dozvěděl až od Raptora ve vlaku. Achájci to vyhráli a Troja padla. Hujahála.
Mezi největší plus bitvy byli pro mě skvěle zahraní Mirmidoni. Poměrně zajímavé nápady na boje, a ještě nějaké věci Mínusy. Věže a ležení byla od sebe až přehnaně vzdálena, jak Odysseus řekl, měnění zásadních pravidel během hry a hlavně pár šílených lidí.
Toť můj názor, a vy jej buďto přijměte , či nechte bejt.

04.09.2005. 21:24