Domů · Dřevárny · Telmnad, Slovani a Avaři,Bitva o Morii, Dargorath I.

Telmnad, Slovani a Avaři,Bitva o Morii, Dargorath I.

Telmnad, Slovani a Avaři,Bitva o Morii, Dargorath to jsou bitvy, které pomáham organizovat, nebo je organizuji sám. Protože letos Telmnadem začínají třetí ročníky, vyjma stařičkého dargorathu. Tak bych jsem se chtěl o nich krapet rozepsat, co s nima chci dosahnout, co od nich můžete v budoucnu čekat. Ať víte co od nich čekat. Vezmu tedy první v pořadí.

Telmnad

Telmnad je letní bitva, která letos měla své třetí pokračováni. První ročník byl na Štandlu, zůčastnilo se ho 40 lidí, pro mě to byl první organizační počin. Chtěl jsem si vyzkoušet jaké to je organizovat bitvu, před tím než budem dělat s Frýdburkem naši pilotní bitvu o Morii. Telmnad je hrabství v království Aton (což je taková fantasy Amerika, mísení ras je v království na dením pořádku) Telmnad je hornický region, de fakto takové fantsy ostravsko. Díky tomu že bitva bývá přes léto tzn. bude spíš komornější, neb o prázdninách jezdí na akce méně lidí, tak jsem se rozhodl je dělat co nejvíce questově, ale mimoto aby lidi měli mezi questy co dělat.

Dějově:

Telmnad I.

V hrabství žijí dva národy, trpaslíci a barbaři, během let zjístili že válka k ničemu nevede, další měření sil, ale nadá na sebe dlouho čekat, po oslavě věštcových narozenín, ráno zjísti trpaslíci že barbaři omylem odnesli jejich nářadí pro těžbu, což vede k válce, na konci trpaslíci dobývají barbaří věž, v tu se v Telmnadu oběví nová nebezpečnější síla, nekromant, ten přinutí oba zdecimované národy k spolupráci.

Telmnad II.

Spojené národy se chystají do boje s nekromanty, do telmnadu ale dorazí i královská vojska s Drowy a gurky v zádech. Královská vojska původně přijela vybírat daně, ale drowové je v telmnadu přepadli. V tomhle období vznikají různé šarvátky, všechny strany začnou usilovat o svatá místa, nakonec se podaří nejvatější místo obsadit drowům a ti na něm postaví svůj chrám. Nekra jsou skoro vybita.

Telmnad III.

Královská vojska chtějí daně po starousedlících, těm se to po válce moc nelíbí. Drowové mají svůj chrám a sem tam vyrážejí hledat do okolí svou oběť pro své temné bohy. Sem tam se oběví nějaký nemrtvý. Do Telmnadu je poslána králova sestra, ta je proslavena svou arogancí ke svému okolí. Jak starousedlíci, tak královská vojska jeví čím dál více zájem o město duchů, kde leží mnoho tajemství. Starousedlíci tlačí královská vojska a už to vypadá na jejich vyhnáni z telmnadu, na poslední chvíli se královským ale podaří postavit chrám, jehož ruina ležela v městu duchů a získat bohy na svou stranu. Boj, na konci ale nebyl uplně rozhodnut. Kněžna si vzala drowího panovníka což rozhněvalo královského velitele, jenž usiloval o její srdce, v duelu na smrt a na život zabil drowího vůdce a kněžnu usadil i přes její královský původ do vězení.

Telmnad IV.

Začne soudem kněžny .... a dál se nechte překvapit.

Pravidlově:

Po bitvě chci aby si lidi zašermovali a vžili se do situací, které se odehrávají. Aby si zašermovali, tak jsem vypustil na všech svých bitvách dobývaní věží (leda questově)), neb není nic horšího, než když musí velitel nechávat část lidí ve věži, aby ji náhodou soupeř nedobyl, nemluvě o nebezpečnosti dobývaní, nemluvě o trapné situaci kdy vám soupeř dobije věž v první hodině bitvy a měl by takhle být logicky konec. Snažím se aby lidé neseděli ve věži a neožívali se déle, než bojovali. Sedět mohou ve škole, v práci (ti šťastnější)), bitva je o bojováni. Pravidlová specifika (ty hlavní)

Telmnad I.

questíky jsem si spouštěl sám obcházením obou stran, vyprávění příběhů, díky velikosti bitvy to šlo dobře. Spouštěl jsem si je podle toho, jak bitva probíhala (stagnovala, zrovna probíhaly boje o doly, stavěli se chrámy)), na tomto ročníku se předávali kolíky, které jednotlivé strany sbíraly a kupovali si za ně zbroje, na bojišti byli tři doly, čím dál od vaší věže jste těžili, tím více jste vytěžili. Daly se stavět tři chrámy, které bonusovali vaši reinkarnaci,těžbu, nebo se tam rychleji léčilo. Na okraji bojiště byl provázkový labyrint, kde se bojovalo v jednom questu. Náhrada za boj o věže. Bylo zde ale více vchodů. Celkově byla bitva postavena tak, aby se dalo pořád něco dělat. Těžit, questit, stavět chrámy

Telmnad II.

zde jsem udělal pár pravidlových chyb. Zavedl jsem 4 strany, které mohli nahodile měnit spojenectví, což vedlo k chaosu, vypustil jsem doly, což lidem vzalo možnost nějak smysluplně trávit čas mezi qustíky. Questíky jsem spouštěl vysílačkou a obchůzkou. Strany bojovali různě proti sobě na různých místech na bojišti. Tzn. ne pořád stejné tváře proti sobě. Jinak jsem zrušil mnohými krytizované pravidlo předávaní kolíků, (mě se osobně líbí, neb je to určité měřidlo uspěšnosti jednotlivce, cíl mimo questíky) místo toho jsem zavedl hřbitovy, které značili neuspěšnost strany, místo kolíků. (Každý kdo zemře udělá v hřbitově, který je kousek od věže, čárku na papír, když je jich deset začne čárkovat dlaší papír, tyto načárkované papíry, může "těžit" nepřátelský hrobník) Musím jen vymyslet jak zapojit do toho více lidí, neb hrobníků bylo jen pár. Takže pravidlo mi kromě měření neuspěšnosti strany, zase tolik užitku nepřinášelo.

Telmnad III.

Do hlavní organizace se zapojil Cesar, což byl nový vítr do plachet. Vzal si na starost CP, questíky, roleplaing, neb je zdravě načuchlý larpy z jižní moravy. V tomhle ročníku jsme dali opět jen dvě strany. zrušili hřbitovy, zavedli město duchů (ohraničená herní plocha s ruinami (zídkami) města) kde probíhaly questy, kde obě strany vysílaly stejnýá počet bojovníků v pevně stanovéný čas, takže byla zaručena relativní vyrovnanost stran.Poprvé jsem zavedl na bitvě CP (jak poslouchám lidi tak na CP většinou nadávají že pomáhalo tomu či onomu, díky hlavního rozdávaní bodů do posledních bojů probíhalo v město duchů a chtěli jsme zvýšit hraní lidí na bitvě, tak jsme je zavedli)), obnovil z prvního ročníku doly, jinak jsem řešil zbroje.

Za kostýmy jsem zbroje nedával (důvod člověk co má fajn kostým, nebo zbroj už i většinou lépe šermuje a tím si znerovnovažuji strany)), zbroje se daly těžit (doslovně 10 minut) v dolech, čím dál tím lepší (Viz podobnost s angmaračími slepicemi, jen doly byly na pevno) Zbroj nepřidávala klasicky životy, ale snižovala dobu na reinkarnaci. Tzn. kožená z 10 minut snížila reinkarnaci na 8, kožená na 6 minut a plátová na 4 minuty. Kvůli čemu jsem to zavedl. Každý člověk na bojišti měl 3 životy, tzn. nebyly tam oddíly, které nejdou rozprášit neb mají mnohem více životů, bylo to lépe kontrolovatelné. Zbroje chtěli spíše aktivisté, kdo neměl kondičku, tak se do nich moc nehrnul, což v běžném případě bývá dosti naopak. Tzn. dosti jsem tim uspokojil fyzické vybytí lidí. Jediná věc co je potom třeba jsou mít ve věžich velké nastěné hodiny, což je investice max. 150,- Kč na jedny.

Další pravidélko, co by se dalo využít i na jiných bitvách je fungováni těžení. Bylo klasické horník vešel do dolu, ohraničené tři stromy, natáhl budík na 10 minut a těžil. Jak mu zazvonil tak sebral zbroj a už byla jejich. Přerušit těžení šlo jen dotekem tří bojovníků tří stromů. V tu chvíli musel horník vyjít a zapojit se do bojů. Tím se nedal horník zabít jen sbloudilým probíhavačem, důl šel i nějakou formou bránit, ale nešlo o boj v průchodech. (Mimoto teď mě napadá tak by se dalo provádět i kasické obléhaní věží, doknout se coby dobyvatel všech stromů, tvořící věž, ale zpět k dolům. Aby jsem potěšil lidi co mají rádi ferovku a vyrovnával těžení, tak jsme zavedli roli permoníka. Ve věži visel jeden špičatý klobouček, ten si mohl kdokoliv vzít, v tu dobu, nemohl klasicky bojovat, ani nebyl napadnutelný. Došel si k nějakému dolu kde těžil horník a vyzval ho na ferovku v níž permoník měl 2 životy a horník 4 Když vyhrál permoník, tak přerušil tu těžbu, horník odešel, mohl vstoupit další horník. Permoník se vrátil do věže. Tzn. zpomalil nebo zamezil těžbě i v době kdy třeba jeho strana byla silně v obranné pozici a nemohla si dovolit vahánět horníky klasickou formou. Horník za dobu těžby (10 minut) mohl být vyzván jen jednou na souboj s permoníkem. A aby se lidi při tom více bavili, tak když vyhrál permoník, tak horník musel ve svým dalším životě (klasického vojáka) nosit červený nos s knírkem (původně bylo v plánu aby nosil prasečí rypáček, ale ten jsem nikde nesehnal)), neb permoníci jsou pomstichtiví tvorečkové. Permoník v každém případě po souboji končí a jde do věže, kde pověsí klobouček pro další užití a jde bojovat nebo se léčí, když prohral.

Telmnad IV.

A jak to bude dál se uvidí. Už teď kutíme děj a myslím že tam bude plno pěkných překvapení.

Omlouvám se za moji děsnou češtinu a skákaní z myšlenky na myšlenku. Vězte že jich kolem každého ročníků je mnohem a mnohem víc, jen ty z mého pohledu nejzajímavější jse tu nastínil. Ať víte proč bylo to či ono pravidlo.

V dalším článečku si vezmem do parády další bitvu.

30.07.2005. 23:17

Komentáře