Domů · Dřevárny · Prorokova věštba

Prorokova věštba

2. 4. 2005

Sjezd:

Bitva byla ve štatlu, takže jsme se nemuseli nějak honit s odjezdem... Jeli jsme za skřety, již tradičně v kostýmech a zmalovaní. Jediným zpestřením po cestě byla procházející školka, kde se nějaké smrádě dotíralo odpovědi na své vychovatelce, že kdeže to máme Legolase. (Nechť navždy hnije a jeho kosti sežerou červi!). Na místo jsem dorazili včas a Orfea se hned jala dělati svoji oblíbenou činnost - cpát se vepřovou konzervou (ostatně, s tímto jsme jí velmi rádi pomohli, až na Morwennu která se šla napást mrtvé zeleniny).

Proběhla registrace partajství a schvalování zbraní. Všichni čtyři jsme jeli s obouručkama, páč ještě nejsou hotový štíty... Stran bylo 5: lidi, důlní krysy, lesní havěť, tmavá lesní havěť a skřeti. Kromě toho po poli pobíhala skupinka démonů a nějací žoldáci. Nutno podotknout, že lidí bylo oproti jiným stranám žalostně málo, a kdyby se orgové vysrali na žoldáky a dali je k lidem, určitě by jim pomohli... Cílem hry bylo posbírat 4 kusy mapy a podle ní najít proroka a z něj následně za použití veškerých dostupných prostředků vymlátit Mocný Artefuckt (teda, slušně se ho zeptat, zda-li by nám ochotně nepomohl při jeho hledání, chtěl jsem říct...).

Bitva:

Bitva tedy začala. Terén byl mírně zvlněný až lehce kopcovitý, ale příjemný. Krajně nepříjemné, ba až k nasrání však bylo pravidlo o střelbě a vrhačkách. Platil zásah kamkoliv, kromě zakázaných ploch... Budu si myslet něco o pičích a pokračovat. Zajímavým prvkem bylo též podřezávání, které se provádělo dýkou po hrdle zprava doleva a vice versa. Tady byl hlavní problém především v dýkách. Ony často nejsou určeny k tomuto účelu a tudíž bylo pohmožděno nejedno hrdlo...

Skřeti se s vervou vrhli do terénu a jali se dobývat a usmrcovat vše v dohledu (dostřelu, dosahu, dohmatu...). Odměnou nám bylo něco glejtů na nákupy věcí a taky první útržek mapy. Boje na otevřeném prostranství probíhaly poměrně živě. Léčilo se 5 minut, takže žádný velký zdržování, jen pěkně do nich! My barbaři jsme se drželi hezky blízko sebe a odměnou naší secvičené jednotce byl častý pohled na nepřátele bradou vzhůru a s vnitřnostmi esteticky vyhřezlými vůkol. Musím pochválit Jadetku a Orfeu, které, jakožto poměrní nováčci v oboru zasadily mnoho krásných ran. O bojové zuřivosti Morwenny snad netřeba psát, kdo zažil na vlastní kůži, ví co to znamená když má v ruce zbraň :-))

Průběh bitvy měl bohužel umírající charakter. V prvních chvílích bylo několik questů a vše běželo hladce, každý věděl, co má dělat, ale s postupem času se vše nějak zamotalo a vybředlo. Málokdo věděl, co má vlastně hledat či dělat a tak jen chodil a zabíjel/umíral. Došlo k takové situaci, že my skřeti jsme získali tři ze čtyř potřebných kusů mapy a pobíjeli jsme jednotlivce jiných národů, aby se našel poslední chybějící kus. V tu chvíli se do toho ale vložil nějaký deus ex org (a značně nás tím nasral!!! Bagrovina!) a prozradil, že tři kusy má Sam od nás, skřetů. Logicky to vedlo k honu na Sama a jen jeho rychlé nohy a fakt, že on ty mapy předal někomu jinému nás zachránily. Probíhaly další souboje a v nějakou chvíli, nevím jakou, se někde zjevil poustevník s hlavním artefucktem. Vím jen z doslechu (a tak to možná trochen motám)), že jsme se ho zmocnili a část skřetů od něj odvedla pozornost. Artefakt byl dopraven na dobře kryté místo a aktivován. Tím jsme zvítězili :-)

Uzávěrem:

Organizace: Řekl bych, že orgové přecenili své síly a schopnosti. 5 armád bylo moc a bylo poznat, že na to nebyli připravení. Méně někdy znamená více...

Pravidla: Bojovalo se na klasický FAS, 3 životy a možnost navýšení o další 2. Až pocaď je to v poho. Ale: Uznávání zbrojí smrdělo jak týden uleželý elf - uznávat kousky jekorů a nebo dokonce kožichy? Hovadina. Ještě možná 1 ž za jekor, který je opravdu hezky udělaný a netvoří 100 kostýmu jedince, ale když už uznávat, tak jen kov. Vrhačky a střelba se zásahem kamkoliv (kromě zakázaných) byla absolutní zasraná pičovina (tohle mě opravdu dojebalo k nepříčetnosti). Kouzelná luky - taky bych se na to vysral, ať se dělaj kouzelný šípy a ne luky. Vrhačky - nesnáším takový ty malý šušně, ale naštěstí tam po mě nikdo nic nehodil... Podřezávání - schvalovat na to speciální dýky bez dřevěnýho jádra. Omezil bych jejich počet klidně i na jednu ve straně. A to kopí co tam bylo no to byl HUMUS KENTUS!!!!

CP: Kapitola sama pro sebe. Žoldáci byli naprosto zbyteční, často jen mátli, chovali se tak, že nebylo poznat, ke komu patří. Démoni byli docela OK, ale bylo jich IMHO moc. Spíš bych udělal tak 3 a rozhodně ne nesmrtelný!!! Měli mít nějaký jasnější úkol, připadlo mi, že nevěděli, co dělat a svým poflakováním dost kazili některým stranám hru.

Celkem: Asi to vypadá, že jen kritizuju, ale aspoň se z toho někdo může poučit, nebo se nad tím aspoň zamyslet... Řezačka to byla docela dobrá, hezky jsme si zabojovali a až na pár ultralightů a kidličů to ušlo a jako náplň celé soboty to bylo rozhodně lepší, než nedělat nic! Doufám, že se orgové z hrubých chyb poučí a jejich další akce bude o 100% lepčéší :-)

Jörg Søvigen, Morwenna Gangleri, Jadetka & Orfea

08.04.2005. 12:05

Komentáře