Píseň ledu a ohně (2004-08-28)

Tahle bitva se odehrávala ve mě neznámém terénu - v údolí mezi Krásným Polem a Hrabyní za vesničkou jejíž jméno už si nepamatuji. A byl to jeden z jejích plusů. Hrálo se totiž v řídkém lese bez roští na mírně svažitém terénu bez překážek a i samotné věže byly celkem blízko.

Dojelo odhadem 60 - 80 lidí, kteří byli rozděleni do 4 stran; 2 a 2 proti sobě (modří + zelení proti žlutým + červeným). Věže stran byly umístěny v potilehlých rozích čtvercového bojiště, uprostřed byla šibenice a tak to bylo všude blízko - další plus.

Boj byl vyčerpávající a to především díky soubojovému systému. Strany byly rozděleny do oddílů po 3 - 5 lidech, jejich kapitán vyfasoval 3 kolíčky a své vojáky oživoval přímo na bojišti. Při každém oživení se zmenšil o 1 počet životů z původních 4 a kapitán zahodil kolíček (na pařez, ke stronu atd.) Odhozené kolíčky sloužily k zvyšování zkušenosti - ale v podstatě to nemělo vliv - pokud jste jich nazbírali 30 tak jste do oddílu dostali o kolíček víc, takže jste se mohli oživit ještě jednou - ale jen s jedním životem. Samotné oživování uprostřed bojiště sem tam způsobovalo chaos - odnikud se stále vynořovaly noví a noví bojovníci, kteří již několikráte zemřeli. Samotný průběh bitvy byl určován questy - tohle dobít, tam se dostat, tamto udržet, atp.

K mojim zážitkům: byl jsem bohužel (opět) členem nejslabší skupiny. Pravda byl tam i Raptor a Mishko a ještě tři rozumní lidi, ale zbytek nestál za mhoho a bylo nás nejmíň - poté co někteří odešli nás bylo jen 9. Podařilo se nám úspěšně dokončit 1 quest (možná, že 2, ale tím si vůbec nejsem jistý). O co šlo: proběhnout mezerou mezi modrými a zelenými a dotknout se šibenice u níž stál Vodka a další dva lidé. Když jsme tedy vyrazili z věže a došli k šibenici, tak už byl protivník nachystán - vytvořili obraný kruh. Pak začal boj a já zabil jednoho vtipálka, co se nám chystal vpadnout do zad. Pak jsem si obhlídl bojiště a opět se mi potvrdilo, co vím už dávno: opravdu málo lidí na bitvě sleduje co se kolem nich děje. Většina sleduje tak protivníka a ještě lidi vedle něj, ale víc už ne. Takže jsem se rozhlídl a uviděl skulinu a tak jsem jí proběhl a dotkl se sloupu. Bohužel nikdo u sloupu se nedíval a obránci hned začali argumentovat tím, že lajnou se probíhat nesmí. Jenže tam byla mezera tak 1,5 metru - a to už snad řada není? Další argument byl, že mne zasáhli - samozřejmě že jednou ano, podruhé nevím, ale stejně mám 4 životy, že? Abych předešel zkáze nálady, naštvanosti a zklamání tak jsem se dohodl s Vodkou a nechal to anulovat - prostě mám všechny životy a jedeme znova. Prošel jsem řadou obránců a zase vypukl boj. Stačilo chvíli počkat, kruh si trochu obejít (zdálky, aby si mě nevšimli) a objevit na druhé straně 4 metrovou mezeru. Tak jsem do ní vběhnul. Skoro u šibenice jsem měl sice malou kolizi s jedním obráncem, ale byl jsem tam zase. A tak jsme ten quest vyhráli!

Klady téhle bitvy: