Domů · Dřevárny · Píseň Ledu a Ohně - 2. ročník

Píseň Ledu a Ohně - 2. ročník

Se svou družinou 15 bojovníků, kterých bylo už nejednou chváleno jsme dorazili do naší skrovné pevnůstky v ůdolí nedaleko močálů, kde jsme byli převeleni ke Kapitánovi Vaškovi alias Vodkovi. Ten nám ihned vysvětlil, co je zapotřebí k zabití, seznámil nás s úkolem a rozdal skrovný žold. Nuže první úkol zněl najít a přiklonit na svou stranu Poutníka ( který mi tak nějak připadal povědomě a měl ženské rysy )), od kterého je třeba vymámit nějaké informace. Museli jsme být rychlí a obratní. Bohužel nebyli jsme až tak rychlí, jako Černá hlídka, které se podařilo nám poutníka unést a ten byl poté nenávratně ztracen. Vrátili jsme se tedy sklesle do naší pevnosti, kde už byl zřízen sklad pro suroviny, jenž těžil náš nejobratnější bojovník Neithan.

Když jsme si odpočali, byl nám svěřen druhý úkol - museli jsme získat od kapitána Freyů - Wolfa vzácný artefakt, jenž nám měl poskytnout mapu - výměnou u obchodníka. Tento úkol jsme měli vskutku dobře naplánovaný - pomocí lsti jsme odlákali většinu Freyů daleko od pevnosti, zatímco hrdinové Roneth,Neithan a Sulik udolali krvelačného Wolfa a artefakt mu vzali.

Návrat do pevnosti byl provázen smíšenými pocity, jelekož jsme byli napadeni zlodějskými nájezdy a přišli o většinu surovin ve skladě. I vydal jsem se vyhledat Poutníka k městu Duchů, jenž bylo uprostřed hvozdu a vyměnil artefakt za kus mapy, která prozatím nedávala smysl. Když jsem se navrátil zpět, kapitán Vodka už rozdával další rozkazy a chystali jsme se tentoktát do kruté řeže po boku s Kapitánem Wolfem a jeho Freyema proti zbylým dvěma stranám - úkol byl jednoduchý - zajmout alespoň 3 bojovníky a obětovat je k uspokojení boha války. opět jsme byli úspěšní a to díky Žoldnéřské taktice, jenž vnášela do nepřátelských řad zmatek!
Sám jsem je popravil a netrvalo dlouho a bůh války nám snesl odměnu - 2 vyvolení bojovníci byli silnější a odolnější.

Po pár bojích kdy jsme byli napadáni a sami jsme přepadávali se objevil další problém. Ubývalo jídlo a bylo potřeba najít a ubránit po určitou dobu sýpky s obilím, jenž nám měli přinést zásoby jídla do našeho skladu. Nu popravdě sýpky byly ostatními nepřáteli bráněny vskutku dobře. Ani náš nejzuřivější útok neprolomil jejich obranu. Byli jsme odraženi - a hladoví.

Zdecimovaná armáda byla navíc oslabena tím, že od nás nadobro odešli dva chrabří bojovníci s cennými štíty. Žoldnéři se rázem stali hrstkou kočovných kmenů.
Kapitán Vodka nám však dodával odvahy a pobízel nás k dalšímu úsilí, jenž vedlo do litého boje s Černou hlídkou a Martelly. Mně byla svěřena čtvrtina strany a měli jsme hlídat náš sklad. nebylo třeba velkého úsilí - bojovník Neithan opět ukázal, že jeho největší zbraní je rychlost a dopravil nám do skladiště všechny magické kameny nepřátelských stran, jenž byly předmětem tohoto úkolu. byli jsme první a také nejlépe připraveni na další úkol. kapitán Vodka nás pochválil, rozdal silnější zbroje pro nejchrabrejší z nás a jal se s magickými kameny pro další části mapy.

Další úkol byl vskutku nelehký - byla mi svěřena část posvátného poselství, jenž jsem měl chránit a teprve po mém skonání v boji mohla být zveřejněna tomu,jenž mne porazil.
Nevedl jsem si dobře a musím říct, že jsem ani nebyl moc chráněn svými druhy, kteří mi přišli na pomoc až příliš pozdě. Nu nám žoldákům, se opět moc nedařilo - částí ukořistěných ostatním stranám bylo málo a nepřátelé odhalili tajemství dříve. Co však bylo velikým překvapením - získali na svou stranu nesmrtelnou Smrtku,která se usídlila ve městě duchů... Litý boj a krutá řež se tam udála. A opět báječná lest nás posunula na stupeň vítězů - štítonoši prorazili hradbu u jednoho ze vchodů a dostali se do města,avšak z druhé strany podařilo se Černé hlídce ukořistit to, co hlídala Smrtka. Ta ještě se slovy na rtech " probuzení mé vás příjde draho - utkáte se v Labyrintu!" máchla ve vzduchu kosou a zmizela.

I vydali jsme se k místu jménem Labyrint. Vskutku hrůzné místo - dva vchody - odkud se každou chvíli vraceli polomrtví bojovníci s krvavými ranami na tělech. Ale nakonec přes všechno to utrpení, které Žoldáci utrpěli jsme my - v čele s hrdinou Ronethem - Vyhráli a získali jsme koruny královny Labyrintu!

Tak toť vše - ještě na závěr se mi líbila závěrečka, při které jsem setnul jednoho hrdinu, který padl jak v reálu a tak jsem jej následoval a po mém smrtelném zásahu jsem se taky skácel k zemi jak dřevo!!

18.08.2005. 00:00

Komentáře