Domů · Dřevárny · Osídlení Islandu (2005-03-18)

Osídlení Islandu (2005-03-18)

Ráno

Vodka tomu sice nemohl uvěřit, ale tentokrát jsem dorazil včas - deset minut před ohlášeným začátkem akce. Jel jsem sám - Mayer se sice měl ozvat, ale jeho SMS z 9:06 jsem objevil s křížkem po funuse až kolem jedenácté - a tak jsem po cestě sbíral zpozdilé bojovníky. Prvním byla Irenka, která od 9 hod čekala na Norda na Vřesinské - posléze se zjistilo že Nord ani nedojede. Další byli Vodník (?) a Šaman - ty jsem nabral v kopci za Zátiším. Poučen z předchozích nezdarů jsem tentokrát parkoval rovnou u hřbitova - a dobře jsem udělal, říčka byla rozvodněná a její překonávání by bylo jistě dobrodružné.

Po tom příchodu na místo bitvy jsem se zaregistroval, zaplatil, zjistil kdo je nejslabší (Irové) a přidal se k nim. Ne že by jim to tentokrát pomohlo, ale aspoň jsem neměl o protivníky nouzi. Využil jsem Elfíka a nechal si na ksicht namalovat zelenou čáru. Furt se nic nedělo a tak jsem si řek, že aspoň udělám nějaké ty fotky a vytáhl jsem foťák. Jeho červaná dioda na mne ale jen krátce zablikala - a to bylo všechno co baterky zvládly - a to jsem je ráno 1,5 hodiny nabíjel. No příště si budu muset na ně vzpomenout dřív (a vzít je ženě, která si je neustále půjčuje ke svému Iriver-ovi). No, jelikož z fotek tedy nebylo nic, tak jsem se aspoň zašel podívat dolů jak to vypadá na louce - no, zajímavě - hladina říčky byla totiž na úrovni okolního terénu a prostředkem louky se táhlo dočasné, cca 2 metry široké koryto. Chvíli potom co jsem se vrátil začal Vodka vysvětlovat pravidla.

Pravidla, organizacace a tak

Bojovníci byli rozděleni do třech skupin - Vikingy (za které šel samozřejmě celý Asgard)), Islanďany a Iry. Islanďanlů bylo nejvíc, Vikingové jim mohli konkurovat díky kvalitě a nás - chudáčků Irů - bylo nejméně: zpočátku 20 ke konci bitvy už jen kolem 16 a v samotném závěru 12 (poté odjela návštěva z Jižní Moravy). V rámci národa byli bojovníci dále rozděleni do tří oddílů jimž veleli kapitáni. Těmi se na začátku stali vítězové vnitronárodových arén. Po každých dalších 40-ti minutách se kapitáni měnili - novým kapitánem byl vždy ten kdo z oddílu zabil nejvíce protivníků. Celkovým vítězem bitvy se pak stal nejúspěšnější kapitán vítězného národa.

Hrací plocha byla nezvykle umístěna napravo (při pohledu ze zhora) od "oka". Rozmístění věží je patrné z obrázku (ehm. no ten jsem zapoměl doma, takže ho dohraju asi v úterý 29.3.). Podle Vodky se všecdhno mělo odehrávat jinde a tohle byl jen náhradní plán - ale i tak to bylo fajn a musím rozmístění věží pochválit. Většina dějě se totiž odehrávala poblíž křižovatky a tam to měli všichni blízko (až na nás - Iry - ale nám to vyhovovalo).

Ohledně bojových pravidel - člověk měl 4 životy, přičemž do trupu to bylo z 3. Takže trochu mírnější varianta než na Trolích blatech Asgadu. Šípy měly zásahovku jen do trupu, což už je klasika. K označení života (toho posledního) se používaly klasické kolíčky (a tady se musím pochválit - kdysi dávno se totiž používaly kancelářské sponky, posléze sem tam v umělohmotné variantě, ale zásadní změnu - kolíčky - jsem použil až já na naší první "Krlebácké" bitvě - cca v roce 2000). Jinak Vodka trochu rozebral nápřah a chvíli tyky pomluvil o útoku štítem.

Nakonec se také zabýval specifickými pravidly typu "boj na l. a potom jsme se vy skupinkách vydali na své věže.

Co se na bitvě dělo

První quest by o tom, najít obry a s každým z nich svés souboj muže proti muži a vyhrát a získat tak od něj kámen. Obři byli celkem tři a objevlili jsme je hned co jsme vyrazili z věže - poflakovali se totiž na louce kousek před křižovatkou. Náš vůdce - Vodka rozhodl, že jeden náš oddíl vyzve obra na souboj a zbylé dva oddíly je budou chránít před ostatními národy. Přišli jsme tedy k obrům, začaly souboje a my ostatní se vydali vstříc nepříteli. Za chvíli se objevili Islanďané. A už první střet s nimi ukázal že něco není v pořádku. Bylo jich totiž opravdu mnoho a postupně nás začali obcházet. Jakožto kapitán jednoho oddílu jsem velel levému křídlu a tak jsem zavelel k ústupu, ne všichni si mne však všimli.

V následujícím boji došlo ke smutné události - moje šavle byla zlomena. Ne že by ji někdo přímo zlomil, ale po jednom mojem seku se tak nějak divně ohla a zlomila. No je třeba říct, že se tak trochu viklala už od minule, ale já jsem tomu nepřikládal valný význam. Tak jsem se díval na ten zlom a pak se otočil a odešel z lajny - jeden z protivníků si však zavolal o kolíček a tak jsem mu ho automaticky hodil. šel jsem do ležení, kde jsem potkal Barču (z Frýdku) a od ní jsem si půjčil boken. No a jelikož mě předtím trefili jenom do ramena a stehna tak jsem automaticky naklusal zpět... V okolí křižovatky se válčilo v různých skupinkách, všichni proti všem. Vzal jsem tedy boken do levé ruky a připraven jej "tasit" procházel okolo bojujících a hledal obry. Postupně jsem je všechny našel a svedlo s nimi souboje - podařilo se mi je všechny také vyhrát a tak z toho byla velká sláva, když jsem s jedním životem dorazil na věž. řekl jsem si že bych si zase mohl udělat pár poznámek a tak jsem začal hledat notýsek - načež jsem zjistil, že jsem ho necahl doma. Ach jo, takže zase budu pracně vzpomínat co se kdy po čem a kvůli čemu stalo a jak to asi přesně bylo a tak dál.

V druhém questu jsme měli postavit chrám, kde jsme se pak mohli vyléčit za 2 minuty (oproti 5 minutám na věži). V chrámu byly také 2 panenky, které jsme měli hlídat, zatímco ostatní se snažili nám je ukrást - a my jsme mezitím měli ukrást ty jejich. Můj oddíl dostal za úkol vybrat místo a postavit chrám, další dva oddíly vyrazili pro panenky Vikingů a Islanďanů.

No, chvíli nám trvalo, než jsme vybrali místo. A pak musely být práce na výstavbě krátce přerušeny, aby klášter nebyl ihned dobyt. Po tom co jsme zahnali útočníky - a moc živých nás nezůstalo - jsme dokončili klášter a ihned se i uzdravili. V té době si řekla Barča o svůj boken, tak jsem jí ho vrátil a šel vyškemrat něco jiného. Zbyla na mne opravdu těžká a neobratná jednoručka - ale co se dalo dělat. Chvíli jsme tam ještě kecali s obrama (nechtělo se jim na křižovatku - prej to bylo daleko)), když se objevil Vodka s panenkama Vikingů i Islanďanů a tak si vzal i jednu naši a se splněným questem odkráčel do věže. V té době jsem se domluvil s Kaputem - o si půjčil můj (teda hadův) štít a já od něj dostal obouručák - ten byl taky zbytrečně těžkej. Chvíli na to se objevili Islanďané - a kupodivu si kláštera ani nevšimli a pochodovali přímo na věž. Tam chvíli trvalo než se situace vyjasnila a pak odtáhli.

Pak se ještě objevila skupinka 4 boříků co kdysi jezdili na bitvy a tak si přičli k nám jen tak zabojovat. Běhali jsme za nima skoro po celý louce a nakonec tedy podlehli. Tou dobou dostala Gvalka nepříjemný zásah do ruky a rozhodla se že už bojovat nebude - takže jsem odložil těžký obouručák a půjčil se její meč.

Ve třetím questu jsme měli za úkol dopravit princeznu na ostrovy - její přepravu a doprovod jsem zajišťoval já s mým oddílem, ostatní měli napadnout přotivíky, vázat je bojem a zajistit nám hladký průchod. Nabídl jsem tedy princezně rámě, vzal meč do levé ruky a vyrazili jsme. Šli jsme kousek za ostatníma a když se potkali s islanďanama tak jsme je začali obcházet - ale byli jsme zpozorováni. Chvíli to vypadalo že začneme bojovat, ale nakonec k ničemu nedošlo. Jako vylepšení maskovacích opatření jsem vzal holky (princeznu a Sigvarthdottir) kolem ramen a vyrazili jsme dál. Dorazili jsme na křižovatku a pokračovali kousek dál. Tam se ale ukázal zásadní problém s naším plánem - když mi ho Vodka říkal, tak jsme skončili tím "nalodíš se ...", protože jsem měl dotěrné dotazy ohledně toho jak vypadá moře (- bylo označeno fialovýma fáborkama). Takže jsem oddíl zanechal na cestě a zaběhl do prostřed moře abych se zeptal Asgardské lodi, jestli neví kde to moře přesně začíná a vlastně i jestli náhodou neví co tam vlastně s tou princeznou máme dělat. Bohužel to nevěděli. Takže jsem se vrátil a okamžitě jsme zahájili ústup před blížícími se Islanďany. Proběhli jsme křovím a narazili na čekajícího Raptora, provedli jsme krátkou výměnu seků když mu přišla posila, ale i já jsem měl trochu štěstí - objevil se tam Vodka takže jsem mohl s princeznou zdrhat. V úžlabině potůčku tekoucího od křižovatky nás však dostihli, já zemřel a odevzdal tak princeznu do rukou nepřátel.

Takže čtvrtým questem bylo logicky její vysvobození, k čemuž se přidalo původní zadání - zajmout vládce protivníka a zabránit v zajmutí vládce vlastního. Vyrazili jsme směrem k Islanďanům, neboť to byli oni kdo nám ji sebral. Ti však na své věži nebyli a tak jsme vyrazili směrem k moři a podél něj jsme došli k vikinkskému chrámu, který zrovna Islanďané dobíjeli a Vikingové v něm bránili naši princeznu. Islanďanů bylo tam bylo málo a po našem příchodu se stáhli. Nám se sice povedlo chrám dobýt, jenže jsme pak zjistili, že Vikingové už s naší princeznou mezitím zdrhli. Ke všemu byl v tomto boji zajat Vodka. Po vyléčení jsme vyrazili k Islanďanům, protože nejvíce lidí si myslelo, že ho zajali právě oni. Když jsme však dorazili k jejich věži po Vodkovi nebylo nikde vidu ani slechu. Takže jsem se vyptával a prudil, no nakonec jsme se dohodli že nás přece zabíjet nebudou - bo jich je stejně dvakrát víc a tak že vyrazíme na Vikingy.

Šli jsme po cestě dolů a obcházeli jsme křoví, když jsem si všiml pohybu na svahu v křoví. Kvůli utajení - sice jsem někoho zahlédl ale ještě nebylo jisté, že si i oni všimli toho, že o nich vím - jsem se jen otočil, mávl na ostatní a vyrazil nahoru. Bylo slyšet že se někdo prodírá křovím, ale na nikoho z Vikingů jsem nenarazil (no kdo jiný by se tam mohl takhle zákeřně schovávat?). Zezdola doběhli naši s Islanďanama, jejichž jedna skupinka přiběhla taky z vrchu. A jak jsem si všiml, obstoupili nás a začínalo se bojovat. To mi bylo nejasné - proč s náma bojujou, když jdeme na Vikingy - ihmed jsem teda na toto téma zapředl rozhovor s Raptorem, z něhož vyplynulo, že tam nahoře se schovával jejich král, a jak jsem tam vyběh, tak to považovali za zradu - jako že ho chci zabít / zajmout. Jelikož byli celkem bojovně naladěni a vypadalo to že nás zabijou bez ohledu na předchozí domluvu tak jsem zvolil rychlé řešení - nic jsem nevysvětloval a prostě se vydal k Vikingům.

Na ně jsme narazili u jejich chrámu. Vytvořila se lajna, bylo jich víc a tak nás dobře tlačili - a my jsme je zastavili, protože už jsme nemělo kam ustupovat bo za nama byla kaluž. Po chvíli jsem umřel a tak jsem se poflakoval okolo, když tu došel Vodka s tím, že už ho jako pustili, bo vypršel čas a vyhráli quest. No a pak už byla jen závěrečka. Chvíli sice trvalo než dorazili Islanďani, ale pak už jsme se proti nim s Vikingama seřadili az začala bitva. Já jsem to vzal zleva, kde proti nám stáli Obři, chvilku jsme je prudil a pak to vzal klasicky zadem, řval záda a čekal až se někdo odpoutá. No netrvalo do dlouho (tentokrát asi poslouchali...) a tak jsem pár lidí na sebe stáhl, pka jim utekl a připojil se k několika našim co je obešli z prava až nakonec jsem skončil v souboji s jednou slečnou. Šrmovala celkem rozumě, ale měl jsem navrch a to až do té doby než, jsem se blbě nechal seknout přes prsa a tak jsem byl chcíp. Závěrečku nakonec vyhráli Vikingové - mám aspoň ten dojem.

Pak už jen proběhla aréna - v prvním kole jsem opět narazil na Sulíka a ten mě opět porazil. Byl to však dlouhý a hezký souboj - skončili jsme 3:2. tentokrát jsem bojoval bokenem od Sigvarthdottir. No a pak už jsem jen podomlouval lidi do auta na zpáteční cetu a vyrazili jsme domů.

Závěrem

Byla to hezká bitvička, v zajímavém terému. Hru jen trochu kazil nepoměr stran - my jako Irové jsme byli fakt moc slabí - bylo nás tak půlka toho co Islanďanů. závěrem tedy chválím Vodku jakožto organizátora a těším se na jeho další bitvu.

P.S. za případné chby a překlepy v příspěvku se omlouvám, chtěl jsem stihnout slíbený termín a tak jsem to zas musel dopsat na poslení chvíli...

09.03.2006. 23:18

Komentáře