Největší dřevarnické zážitky... z bitev

Tak jsem nedávno uvažoval, co se mi dřevárnách líbí a proč na ně jezdím. Je to parta lidí, pohyb, fantasy, soutěživost, zážitky. A o svých největších zážitcích bych se chtěl zmínit a doufám, že je napíšete i vy pod článek do diskuze.

Zkusím ty nej zážitky rozdělit, neb těžko se dají porovnávat, bitevní, larpové, před akcí. Pokud bych měl vypichnout předbitevní zážitky (samo, že mohou být skvělé s dobrou flaškou, přítelkyní ..., ale vypichuji ty společenské)), tak mi v nich nemůže chybět rohanský oheň na PPM v době, kdy byl v Ostrově u Macochy, tehdá se u něho sešlo plno muzikantů, při západu tam hrály dudy a tak krásně prozpívaná noc... Nezapomenutelné atmosféry mají i elfí slavnosti na BPA v Krnově. Nejkouzelnější noc před bitvou pro mě byla na BPA Krnov ve čtvrtek v roce, kdy vyhrála černá, ve čtvrtek tam ještě nebývá tolik lidí a vrčí oheň byl tehdá kouzelný, jamování, zpívaní, plánovaní,povídaní. Druhý den, jak dorazily davy, tak se kouzelnost louky za úplňku, vytí vrků úplně vytratilo.

Z bitev je zážitků plno, ale zkusím tu zmínit ty, co mě nejvíce dostaly. PPČ v Berouně, jeli jsme za Lorien, který byl na mírném kopci. Z počátku jsme ten kopec proklínali, později jsme si uvědomili, že nám dáva strategickou výhodu tím, že černé se tam tolik nechtělo, viděli jsme na část bojiště. Bílá toho roku byla hodně tlačena, my jsme spolupracovali hlavně s trpaslíky, po nějaké době k nám přišel rohan, že jejich síně padly, se slepou vidinou pomsty se stále snažili rohan dobýt zpět. Ale marně, časem padli i trpaslíci a mnoho bílých se stahovalo tedy do jednoho z posledního útočistě a to lorienu. Při jednom z mnoha najezdů černé to s lorienem nedopadlo dobře, já se tehdá s pár přeživšími schovával za věží, situace celkem beznadějná, všechny věže padly, v tu se Glum (přezdívka) zaposlouchal a pravil:“ Slyším gondorské bubny, gondor ještě nepadl“ V té bezvýchozí situaci to bylo světlo a naděj. Uplně jak vystřiženo z nějakého filmu.

BPA v Krnově, nevím kolikátý ročník to byl nazpět, ale tehda plní ideálu jsme coby frýdek vyrazili za elfy, abychom jim pomohli. Panovník tehdá byl Faire, generály vzpomínám Nenymíra a další si už nevzpomenu. Tehdá se bitva různě přelívala, černá nějakou chvíli dostávala, a my jsme měli a úkol napadnout mlžné hory, nestihli jsme sesbírat z bojiště lidi, takže jsme na místo questu nedorazili. Zato černá tam čekala nakumulovala se že to byla nakonec celá černá a za neuvěřitelného dunění lesem a řvaní "Maso" se řítila na první věž, která byla po ráně, což jsme byli my. Nestihli jsme z polí ani vhodně stáhnout lidi, takže námi projeli jak máslem, mrtvé duše odkráčely do Ezgarotu, město na jezeře odolávalo. To nakumulováni černé a zteč byla neopakovatelná.

A jaké byly ty vaše?

18.04.2009. 00:00