Domů · Dřevárny · Gumídci - Bitva o létající stroj (2005-03-26)

Gumídci - Bitva o létající stroj (2005-03-26)

Na bitvu jsem opět dorazil s mírným zpožděním - kolem 10:45 - takže se zrovna vysvětlovaly pravidla. Já se opět přidal k těm slabším - na stranu lidí. Tentokrát nebylo žádné malování ale bílé a zelené provázky - cca 60 cm, člověk si to na sebe uvázal a pak když jste chvíli hledali tak jste to na ostatních objevili taky.

Za 10 minut už jsme byli na věži a kupodivu tam byli i tři lučišníci - jedním z nich byl Raptor. Sotva jsem si udělal pár poznámek tak začal první quest - okolo se potloukali Tupouni a něco hledali. Hlavním úkolem bylo zajmout Stoupu - přece jenom je chytřejší než ostatní a tak mohl něco důležitého vědět. Prošli jsme okolo "oka" a za křižovatkou narazili na Tupouny. Strhl se boj a já to vzal zprava. Kupodivu se nechali volně obcházet - akorát že vzadu šel Barbar a ten mě ještě s jedním boříkem nenechal projít. Zahájili jsme boj a chvíli jsem jim i zdrhal a odolával, ale nakonec mě dostali.

V dalším questu měli Tupouni vyrazit ve skupinách něco dělat a my jsme je měli taktéž ve skupinkách napadnout. Vrazili jsme tedy na louku. Tak trochu to ale nevyšlo, tupouni se totiž na louce spojili. Dva naše oddíly co šly skrz remízek se zpozdily a tak jsme proti nim stáli sami - my co jsme šli po cestě. Já s mým oddílem jsme se sice drželi zpátky, ale druhý oddíl - no já nevím, asi se na tupouny cítili - prostě jim vyšli naproti. Došlo ke střetu a mě nezbylo nic jiného než vyhlásit útok a napadnout bojující zboku. Podařilo se nám sice tupouny roztrhnout, ale i tak nás bylo moc málo. Většina z nás alespoň vydržela do příchodu našich hlavních sil. Jak to dopadlo nevím - tou dobou už jsem byl mrtvý a zpátky na věži.

V třetím questu měli Tupouni nějaký úkol v okolí naší věže. Chodili ale jednotlivě po oddílech a tak je lehce posvačili naše tři oddíly, které jim vyrazili v jedné grupě naproti. Tohodle boje jsem se nezúčastnil - dopisoval jsem si poznámky a svačil jsem.

Chvíli potom co došli naši vítězní bojovníci se objevil Wolf s tím, že by měl někdo posílit tupouny bo sou fakt slabí. Vybral Sulíka a s ním i Galku a mne. Tak jsme se sbalili a vyrazili. Po příchodu do Tupouní věže jsem předal vzkázal Mishkovi, že už má vyrazit - a tak jsem šli na hřbitov řešit něco s mrtvolou.

Vyšel jsem mezi prvními a hned z kraje louky uviděl, že u hřbitova už prudí skupinka lidí. Takže jsem se rozeběhl abych je trochu zdržel a aby nevybrali hřbitov před námi. Doběhl jsem dolů, když se zezadu přiřítil Sulík s tím, že mi je přece nenechá samotnému. Tak jsme se zařvali záda a vrhli se na ně. Jednoho jsem zabil a ostatní jsme vázali bojem až do příchodu naší hlavní skupiny. Za chvíli dorazila i hlavní skupina lidí. Stál jsem za naší lajnou a čekal jak se to vyvine. Lajny se daly do boje, nikdo z lidí neobíhal a pak začala lajnu z oprava obcházet skupinka našich, asi 5, lidí. Tak jsem se k nim přidal. Úplně zprava, od lidské věže, však přiběhl Kostěj (bílý) a tak jsme bojovali spolu. Převaha jeho štítu byla jasná - a já jsem s jedenapůlručkou už taky nezacházel tak dobře jako dřív a tak mne za chvíli dostal.

Zaskočil jsem si na vodárnu, ale zrovna ji dokouřili a začali chystat novou. Tak jsem si začal dopisovat poznámky. Řeči typu: "Můj milý deníčku..." na sebe nenechaly dlouho čekat. Takže, jo, tady to máte: "Můj milý deníčku, to bys nevěřil, kdo všechno je mi ochoten kecat do tvého psaní. Třeba takový Nord, Nomis a Bahňák."

Po dalších cca 20-ti minutách, kdy jsem střídavě pokuřoval vodárničku s ostatními a dopisoval "deníček", se strhla další bitva a to hned na křižovatce cca 5 metrů od nás. Bily se tam hlavní síly obou stran. Oproti tomu, dole na louce to vypadalo, že skupinka lidí napadla jednu naši ještě menší skupinku a tak jsem jim zaběhl pomoct. Chvíli jsem i bojoval, ale pak jsem dostal bijákem do hrudi, takže jsem šel zase fotit, psát poznámky a kouřit vodárnu...

Po další (tentokrát kratší) pauze kolem nás prošli Tupouni a srazili se s lidma na cestě, kterou se přichází na bíťák. Chvilku jsem ještě poseděl a pak, když kolem prošla Galka s dalšíma dvěma lidma, jsem se zvedl a šel s nima do boje. V lajně jsem si však pěkně zalamil a tak jsem byl hned zpátky. Stavil jsem se najíst na věž a pak vyšel na louku, kde probíhaly boje jednotlivců a malých skupinek - takže jsem se připojil a zase si trochu zabojoval.

Dalšího questu už jsem se zase účastnil - lidé měli dopravit kupce na hřbitov a my jsme jim v tom měli zabránit. Lidé vyšli na křižovatku a pak to vzali dolů po okraji louky. Napadli jsme je zboku, ale bohužel se jedna naše půlka vázala zbytečným bojem s jejich zadním vojem a tak jsme je nezastavili. Quest jsme seice nesplnili, ale v následujícím boji jsme je alespoň porazili.

V následujícím questu jsme hledali zbývající část plánku k létajícímu stroji ve svahu nad lidskou věží. Proběhlo tam i pár bojů, ale plánek jsme nakonec získali a tak jsme mohli stroj postavit.

Po chvíli následovala "minibojovka". Každá strana měla 5 "letců", 5 "stíhačů" a bojovníky. Letci byli vybaveni nafukovacími balóky a měli za úkol doběhnout do cílového prostoru v poli protivníka, přičemž sami byli nesmrtelní = nesmělo se do nich ani sekat atp. Zastavit je mohli jedině stíhači a to tím, že jim balónek propíchli špendlíkem. Samotní stíhači byli ale smrtelní a měli 3 životy jako všichni ostatní. No a bojovníci, ti měli pobíhat okolo, chránit vlastní stíhače a zabíjet ty protivníkovy.

Reálný průběh bojovky, ale myslím nesplnil očekávání organizátorů - letci prostě oběhli protivníky a zastavili se až v cílovém prostoru. Stíhači se (co já vím) nedostali k tomu aby cokoli udělali, no a bojovníci prostě pobíhali okolo. Já jsem například začínal cca 10-15 metrů pod naší lajnou, abych protivníkovu lajnu mohl lépe oběhnout - což se mi podařilo, takže když jsem vpadl do jejich týla, byl tam na ráně akorát Nord, který se špendlíkem očekával naše letce. Asi ze 3 metrů jsem si zařval "Záda!" a už jsem ho hnal. Neuběhli jsme ale ani 5 metrů, když se kolem nás prohnali naši letci a tak jsem zanechal pronásledování Norda a doprovázel je k cíli. Když doběhli, tak jsem se vrátil na bojiště, kde se mezitím rozhořely chaotické boje. Radši jsem se ještě zeptal (asi wolfa - už nevím) jestli se ještě bojuje, když už naši letci boběhli a když mi bylo potvrzeno že jo, tak jsem se vrhl do boje, kde jsem následně padl.

Po téhleté bojovce následovaly tři závěrečné lajny - hrálo se totiž na 2 (nebo 3) vítězné. Prohráli jsme je myslím všechny. Bylo vidět, že když jsou lidé pohromadě, tak jsou stále silnější. V průběhu bitvy to bylo vyrovnanější.

Musím se ale pochlubit jednou věcí. V jedné ze závěrečných lajn, mám ten dojem, že to byla ta druhá, se lidé sešikovali do klínu. Podařilo se mi přesvědčit Mishka i ostatí o tom, že provedeme následující plán: lidí v klínu vyrazí na nás, my se jim vrhneme naproti, ale poběžíme doleva tak abychom je minuli, takže nás nerozdělí a budou se muset otočit aby zahájili boj. Nevyšlo to sice přesně takhle - běželi rychle a vzdálenost se rychle skracovala, takže jsme všichni nestačlili uhnout vlevo. Byl jsem mezi těmi cca 4 - 8 kdo byli odříznuti vpravo. Ale podařilo se nám je minout a spojili jsem se se zbytkem našich za jejich zády. Bohužel ani tento zdařilý manévr nám nepomohl k vítězství.

Po lajnách byla, předpokládám, ještě aréna, ale to už jsem nesledoval, protože jsem spěchal domů. Nabral jsem teda ještě lidi do auta, počkal než se zbalí - nejdýl to trvalo Kaputovi - a vyrazil k domovu.

09.03.2006. 23:24

Komentáře