ČPP 2005 - boje Lorienu - Dřevárny

ČPP 2005 - boje Lorienu

Český Pán Prstenů, bitva o které sice vím, ale nikdy jsem si nemyslel, že bych se jí účastnil - bo je pěkně daleko. Začal to pochopitelně Turek, který mi v úterý poslal SMS, že jim vypadl jeden člověk a jestli bych prý nechtěl jet s nima. Peněz sice nebylo nazbyt, ale žena nebyla proti a tak jsem se nakonec rozhodl, že pojedu.

Turek Chtěl vyrazit už v 15 hod z Frýdku a tak jsem si vzal náhradní volno a z práce vypad už v jednu. Doma jsem se akorát dobalil a jelikož jsem se trochu zdržel, tak mne žena zavezla k Jeremenku na autobus, takže jsem v 15:02 vystoupil ve Frýdku na autobusáku. Za chvilku mi volala Janička, že jsem si doma zapomněl pomazánku a jídlo na cestu. Takže jsem zavolal Turkovi, abych mu oznámil, že už jsem tam a domluvil jsem co dál. Turek zrovna nakládal, takže jsem dostal instrukce kde si zajit nakoupit, což jsem udělal a pak zase zavolal. Podle nových instrukcí následoval další pochod Frýdkem, 10 minut čekání, pár hovorů s Úhořem, kterého jsem měl potkat, ale nepotkal, další pochod Frýdkem, pár hovorů, rezignace a další čekání ... takže nakonec jsme vyjeli kolem 16:30.

Cesta uběhla rychle, kolem 21 hod jsme dorazili do Berouna. Můj tip, kdy by to mohlo být se ukázal jako nesprávný, ale Turkovi to vyšlo. Zaparkovali jsme, vybalili a vydali se do tábora. Po cestě táborem jsme narazili na stan, kde se schvalovaly zbraně - zrovna to chtěli zabalit, ale prohlásil jsem, že "už jsme tady" a tak se nechali ukecat a ještě nám schválili zbraně. Tady mne čekal šok. O mojí šavli bylo prohlášeno že má "ostrou hranu". No nevím, to ostří má stabilní poloměr 6mm a je oblepené 3-mi vrstvami kobercpásky. Ale co se dalo dělat, nalepil mirelon a šavle byla schválena. Lepením jsem se zpozdil a tak jsem musel ostatní najít - byla to hračka, ale i tak byli překvapeni jak jsem je tak rychle našel.

Postavili jsme stany, vybalili jsme a já se pak vydal hledat lidi z Asgardu, kteří tam měli také být. Sice jsem prolezl hospodu a obešel ohně, ale Sulíka jsem objevil až posléze u stanů a tak jsme se vydali hledat ostatní (Roneta, Eliffe, Quendi)), což se nám podařilo a tak jsme strávili příjemný večer v táborové hospodě – Umbarské perle.

Ráno jsem se probudil, chvilinku poležel v polovědomí, když jsem zaslechl nějaké divné řeči, že Melian – která hrála Galadriel - zrovna vyhlásila registraci a že za 10 minut ji ukončuje. Takže jsem otevřel jedno oko, našel mobil, zjistil, že je 8:15, trochu se vzchopil a zavolal na Turka, jestli by mne nemohl registrovat. Bohudík to zařídil.

Já jsem došel až na vnitroelfí předbitevní pokec. Pak jsme si šli povykládat ještě na chvíli kousek vedle, nevím proč. Jediné důležité co se vlastně probíralo bylo to, že máme být paranoidní a musíme znát všechny své spolubojovníky a všechny podezřelé živly máme hlásit. Naráželo se tím na Froda, družinku a jak jsem se později dozvěděl i na Sauronovy špehy.

Chvíli na to nás Melian nahnala na louku vedle parkoviště s tím, že se tam budou za 10 minut vykládat pravidla. Nikdo z ostatních národů ale nedošel a tak jsme si dali několik cvičných lajn, čímž jsme strávili dalších 20 minut, kdy konečně došli koňáci (Rohan)), no a dalších 30 minut to trvalo ostatním.

Takže pak se vysvětlovaly pravidla, celkem vpoho, akorát mě bavil styl: zásahovky jsou podle FASu, kdo neví jak to je, ať se zeptá ostatních.

Pak se všichni odebrali na bojiště, teda kromě nás, my jsme čekali na Melian, která vyhlásila: "teď si zajdeme do stanů pro věci..." a zmizela v táboru. My už jsme byli zbalení a tak jsme zase čekali. A pak jí to ještě trvalo a jako by jsme si ty věci nemohli vzít hned.

Po 15-ti minutách strmého stoupání jsme konečně došli na bojiště a pak jsme ještě museli vystoupat do Lorienu - kéž by to bylo toho dne naposledy. Usídlili jsme se na věži, chvilku se rozkoukávali a pak se rozhodli vyrazit.

V prvním výpadu jsme sešli dolu k bráně Mordoru a kousek od ní rozprášili skupinu Morijských. Pokračovali jsme podél hranice Mordoru směrem ke Gondoru a Rohanu a posléze jsme narazili na válečníky Umbaru. Postávali v hloučku a kousek za nima probíhala nějaká bitva. Takže jsme na ně zaútočili s cílem je pobít a pak se zapojit do té velké bitvy. Až tam jsem ale nedorazil, protože jsem se oddělil od skupiny a střetl se s jedním boříkem. Byl ve středních letech jako já a dokonce měl sebou potomka - tomu mohlo být tak 6 (?) - který tam pobíhal s malou halapartnou. Samotný můj protivník měl boken a byl opravdu dobrý. Neseděl mi akorát styl jeho silových, až protlačovaných seků. Dvakrát mě dostal, jednou to byl sousek. Že já si s tím štítem nedal pár osobek před bitvou!

Po oživení se u naší věže objevila skupinka Skřetů v doprovodu nazgůlů. Takže jsme se na ně vrhli. Nazgůly jsme brali naplocho a dokonce se k nim dostal i bojovník s kouzelnou zbraní. Jeden z Nazgůlů na nás zakouzlil zahnání národa (nevím jak se to přesně jmenovalo)), ale náš kouzelník (?) jeho kouzlo zrušil. Zahnali jsme je tedy a dole pod kopcem narazili na větší skupinu černých. Ta zaútočila na naše hlavní síly. Já a Turek jsme byli hodně na křídle a tak jsme jejich útok napadli z boku, abychom je zpomalili. Vrhlo se jich na nás asi šest a tak jsme rychle umřeli. Takže jsem konečně udělal pár fotek.

Po dalším oživení, což bylo kolem 11:10, jsme sešli pod věž, kde se k nám přidali Trpaslíci a společně jsme se střetli s černýma. Bohužel, druhá půlka našeho vojska stála ve věži proti Haradským. Naši si totiž mysleli, že se už můžou dobývat věže, což se však ještě nemohlo. Skřeti co stáli proti nám byli celkem másla, ale přišla jim posila a tak nás nakonec dostali. Vrátil jsem se na věž a chvíli na to se Harad stáhl - asi je přestalo bavit jen tak tam postávat.

Po dalším oživení - v 12:40 jsme měli společně s Gondorem (takovou jsem měl aspoň informaci) napadnout Morii. Sešli jsme tedy k jejím branám a chvíli to vypadalo, že se i dostaneme do podzemí, ale skřeti provedli výpad z třetího (!) vchodu a vpadli nám do zad a tak náš útok zahynul.

Chvíli po dalším oživení napadli naši věž skřetové a já jsem padl při její obraně. Šel jsem se tedy oživit k trpaslíkům, kam utekla i Melian a jeden šlechtic s našimi zástavami. Když jsem dorazil, tak se trpaslíci zrovna zvedli k přesunu do Morie, která byla tedy nakonec dobyta. Melian šla se zástavou s nima, takže jsem se taky přidal a oživil se až tam. V okolí nikdo z nepřátel nebyl a tak jsem se vydal zpátky do Lorienu, kam jsem dorazil v 13:50. Zrovna tam dorazili elfové z Roklinky, která byla dobyta a stejně dopadl i Rohan.

Potom co se oživili, vyrazila většina vojsk zpět do Roklinky, aby ji dobyli zpět, ale, jak se později ukázalo, nebyli úspěšní. Menší část naší armády - konkrétně modrý (Améba, Frýdburští a já) a černý oddíl jsme vyrazili na pomoc Trpaslíkům do Morie. Na půl cesty mezi Morií a bránou Mordoru jsme rozprášili oddíl skřetů a pak jsme pokračovali k Morii, kde jsme se vrhli na skřety. Já jsem měl už jen jeden život a v boji proti přesile jsem padl. Takže jsem udělal aspoň pár fotek. Náš útok dal trpaslíkům 5 minut k dobru, ale myslím, že se neudrželi.

Po oživení v Lorienu jsme s částí Rohanu zaútočili na bránu Mordoru. Skřeti pomalu ustupovali, ale bohužel se u Lorienu objevil Harad. Takže jsme Rohan nechali dál útočit a běželi na pomoc rodné věži. Haradských ale bylo jako much, a tak jsme jim jen odčerpali část sil. Vytvořili proti nám lajnu a bez problémů nás přečíslili. Průběžně nás zatlačovali, ustupovali a zase zatlačovali – nechtěli totiž opustit pás lučišníků. V průběhu boje jsem dostal dva zásahy a tak jsem opustil lajnu, chvíli si počkal a pak obešel křídlo a vpadl Haradským do zad. "Záda!" se podle pravidel neřvalo a tak jsem dal 4 zásahy, než se na mne sesypali.

Odešel jsem tedy zpátky na Osamělou horu, kde nějakým zázrakem zůstala naše zástava - přičemž věž bránilo jen asi 6-8 lidí. Kolem 15:20 dorazila zpráva, že do Lorienu dorazil Nedamír (?) a zrušil obléhání. Takže jsem po oživení vyrazil zpět k Lorienu. Při průchodu lesíkem jsme společně s Tiraelem a jedním lučišníkem zrušili tříčlenou skřetí hlídku, takže když jsme lesíkem prošli naskytl se nám vyzývavý pohled: mezi lajnami Haradských postával bořík se zástavou a u něj byl jen jeden (!) strážce. Takže náš cíl byl jasný: NA VLAJKONOŠE!!! Stihli jsme k němu sice doběhnout, ale všimli si nás a takže jsem ho sekl jen jednou a běžel dál. Spoustu ran jsem vykryl, ale dvakrát to byly přeci jen zásahovky. Dolů pod kopec mně následovala jen skupinka asi tří skřetů. Nabídli mi férovku a tak jsem ji přijal. Dal jsem boříkovi dva zásahy, ale pak mě dostal. Když jsem později mluvil s Tiraelem zjistil jsem, že dopadl obdobně.

Vydal jsem se tedy opět na Osamělou horu, ale ta byla prázdná. Pokračoval jsem tedy do Morie, ale tam to vypadalo stejně, takže jsem se vrátil do Lorienu. Odtamtud zrovna odcházeli skřeti s tím, že jdou dobít poslední bílou věž - Gondor. Kdybych se vydal do boje, stejně bych tam dorazil s nima a nemohl bych se začít oživovat, takže jsem se zbalil a čekal - asi půl až tři čtvrtě hodiny, takže agónie byla dlouhá. Mezitím se stavil Luther, takže jsme pokecali a já se dozvěděl, že on byl jedním Sauronovým špehem.

Postupně se začali vracet mrtví, takže jsem počkal, až se vrátí Frýdburští. Sbalili se a vyrazili jsme do tábora. Pršelo a tak jsme rychle strhli stany a vyjeli na cestu domů.

Závěrem bitvy a po jejím konci vyplavalo na povrch pár zajímavých informací, ale možná to jsou jen fámy:
- Trpaslíci poslední hodinu a půl nebojovali. Ztratili obě zástavy a čekali, až se k nim vrátí jejich král a budou se moct přidat k nějakému národu.
- Trpaslíci také údajně vyměnili skřetům rudu pro výrobu Gruntu (?) za nějaké kouzelné zbraně.
- Elfové z roklinky údajně vyměnili jednu svoji zástavu se skřety za to, že nebudou střílet a útočit (útočením si nejsem jistý) na Nazgůly.
- Lidé, tedy Gondor, Rohan, Harad a Umbar, měli údajně dohodu, podle které zabrání Sauronovi zmocnit se prstenu, sami se ho zmocní a pak zničí všechny nelidi.

Nevím co všechno z toho je pravda, nicméně to vypadá, že tentokrát prohrála bílá strana díky slabosti jejich vládců, kteří prosazovali osobní a národní zájmy nad zájem společný - zastavit Sauronův nápor, porazit ho a zničit prsten. Ano, Mordor byl jednotný a silný a po zásluze vyhrál!

Pár slov k organizaci:

tábor - za 1. - dobré rozdělení stanů, Umbarská perla, ohniště, dřevo na oheň...

schvalování zbraní - no abych pravdu řekl, myslím, že ani nemuselo být. Během vykládání pravidel, jsem viděl tolik zbraní, které neměly projít, že jsem provizorní obalení svojí šavle sundal a obalil jen a pouze ostří. V průběhu bitvy jsem potkal dost lidí s příliš lehkými ultralighty, s neobalenými meči (tzn. jen holé dřevo)), měči s hranami - neměli tedy ostří kulaté jako já, ale ploché, takže na něm měli 2 pravé úhly a to nemluvím o pár zbraních s celkem ostrou špicí.

Morie - slyšel jsem, že už loni se říkalo, že se musí ohraničit provazem. No, nicméně i letos byla vyznačena jen krepákem. Takže sem tam někdo hranici přeběhl a muselo se to řešit. Navíc byl problém najít vchody - a u těch měli všichni samozřejmě za to, že jsou jen dva. Mimochodem, v Morii jsem několikrát byl, oživoval jsem se tam, ale kdy byl ten třetí vchod nevím.

Jezdci - poslové - pokud to teda byli poslové, byli opravdu vítaným zpestřením - a přiznejme si, kdo z nás naposledy viděl zblízka koně. Akorát kdyby se nám jeden nevykálel hned vedle věže.

pás lučišníků Lorienu – bylo stanoveno, že kdo z černé vstoupí do tohoto pásu, ztratí jeden život. Takže jsem narazil na pár pokusů černé vyprovokovat k tomu aby tu hranici přešli vícekrát. Myslím, že by mělo být ustanoveno že každý hráč v pásu ztratí za svého života jen jeden život – svůj účel by to splnilo, a před věží by se tolik neblblo.

Přes některé výhrady musím organizátory pochválit, bitva jako celek se povedla a uvidím, možná se příští rok nechám zase zvyklat.

13.05.2005. 16:14