B5A 2009 (Doksy)

Melia-sh kázala dojít, tož část běsů vyrazila na dlouhý pochod, daleko na západě se schylovalo k velkému střetu. Paní bude v ohrožení, takže musíme spěchat, moc spěchat. Naštěstí my z východního pohraničí jsme zvyklí na rychlé výpady a pak na útěk z nepřátelského území, takže to nějak zvládáme... To gundabalské ležení je opravdu velké, moc velké, ani jsem netušil, že nás tolik je, tohle nebude běžný výpad na lidi, v tom bude něco víc. A hlavně neviděl jsem jen gundabalské, ale i značně naštvané throqushary, co jsem pochytil slunce nesnáší a přesto je pán vytáhl na sluníčko. To by pán nedělal. V tom bude něco velkého, hodně velkého.

Nebyl čas se ani uvítat s dalšími, tu paní zavelela k přesunu, ležení má zůstat tak, pohraniční hlásky obsazuje armáda lidí, trpaslíků a elfů, není čas.“ Je tu někde Turuq?“ Zbystřím, že by nějaký bratránek. Kdeže, jeden ušmudlaný skřet vykřikuje stále mé jméno, až dojde blíž, houknu na něj. Dovídám se, že mě volá paní. Co mi může chtít, snad se k ní nedoneslo, že jsme při posledních rabováních neodevzdávali všechny zbraně a zbroje lidí a dozbrojovali jsme své skřety. Měl jsem si přece jen vzít jinou zbroj, než tu uloupenou koženou. S těmito myšlenkami vyrazím za Melia-sh. Paní je v dobré náladě, snad nebude tak zle. Nakonec jsem nedostal deku, ale parádní žvanec masa, ehm, maso to nebylo, ale přirovnat by k tomu šlo. Měl jsem na starost část skřetí sebranky. Tolik skřetů jsem ještě neviděl. Seřvat tu holotu bude kumšt, ženem tu bandu k první hlásce, je to obrovská pevnost na kopci, nejbližší k našim osadám, z ní máme výborný přehled o pláních pod námi. Kromě krys a pavučin zela prázdnotou, Šmak by obsazenou ve svém okolí nestrpěl. Vydali jsme se tedy k další. Naše předsunuté oddíly hlásí pohyby lidí před námi. Řvem, popoháníme skřety, aby se připravili na střet, v dáli slyšíme jiné střety...

... pochodujem, dověděli jsme se o nějakém elfím hvozdu, který je třeba důkladně vyplenit. Stahujem se, těch špičatých uší je nějak moc. Felčaři se činí, rychle se dávame dohromady, čeká nás další tažení...

... bojujem, dobývaní hlásek a získávání převahy v krajině je náročné, ale jde nám to, po našem boku se objevují i naurrakurští skřeti...

... konečně Melia-sh dorazila pokladnice a můžem si najmout žoldáky, jsou dobře vyzbrojení, s nimi to půjde ještě líp ... tohle tažení je v našich pařátech, zaplatit žoldáky bylo skvělé rozhodnutí. Plenění Sněhurkova přináší nejen radost z vítězství, ale skřeti si užívají i na nebohém obyvatelstvu...

... všichni jsme se v bojové náladě sešli před jeskyní, kde sídlil Šmak. Má tam prý pohádkový poklad, udržet skřety, aby se tam po jednotlivých klanech nevrhli, je těžké, ale daří se. Zvědi hlásí, že armády lidí, trpaslíků a elfů se taky houfují, asi jsme jim dávali málo zabrat. Mno co, tak teď jim to nandáme. Už se jde na to, konečně to veliké je na dosah. Přeposílám zálohy k úpatí skály, lidské oddíly se tam valí přes naše křídlo. Nějak se to daří držet, v tu lehká lidská pěchota vbíhá do našich zad...

... nějak jsme to přežili, ale není to dobré, znovu houfujem skřety. Bílá se na nás vrhá ....

Tak a teď trošku vážně, k hodnocení akce jako takové. Prvně chci říci, že akce se mi moc líbila. Pokud bych měl hodnotit jako ve škole, tak bych dal 1-. Loni jsem byl na B5A poprvé, coby generál Gundabalu, letos jsem si to zopakoval. Loni jsem to hodnotil takhle:

„30.- 01.06. Bitva pěti armád 2008 Doksy 85% Bitva

Vyrazit do Doks jsem uvažoval loni, jenže ani loni, ani letos jsem neměl chuť sledovat stránky a čekat na spuštění registrace a stihnout se zaregistrovat dřív než další. Letos se povedlo na akci dostat přes toto síto a jelo se. V jedné větě bych to shrnul. Řemeslně do puntíku dobře zvládnutá velká bitva, střižená podle starých časů. Předávání glejtů se dnes už jen tak nevidí. Ale vše zapadalo do sebe, fungovalo do puntíku. Kostýmově vzhledem k mase svátečních účastníků byla úroveň vysoká, elán těch, co měli zájem, taky. Poprvé jsem na bitvě zažil boj před velkým střetem o pozice pro následující střet. Mohu jen doporučit.“

Letos ještě souhrnně psát nebudu, neb sezóna začíná, ale celý systém byl přetaven do moderního hávu, žádné předávání glejtů, žádné dobývání věží, žádné dlouhé oživování. Byla to bitva se vším, co bych na bitvě čekal. Střety taktické celostranové, kdy se bojovalo o hlásky, zde byl prostor pro taktiku, po bojišti se přelévala černá bílá. Pak přišla na řadu tažení, kdy si to náš národ rozdal férově, národ proti národu, nemohli jsme se vymlouvat na to či ono. Stálo to jen na nás. Sem tam střihnuté lajnami celé černé, proti celé bílé. Díky polním lazaretům se tolik nepochodovalo, oživovalo se rychleji. Cíl byl jasně vytyčen, v tu a tu chvíli držet ten či onen bod. Při tažení většinou stejně došlo k tomu, že šlo o to nebýt vyhlazen. Díky velikosti téhle bitvy (nevím přesně počet účastníků, snad organizátoři čísla dodají) nečekejte nějaké osobky, jde převážně o obrovské lajny a operující zálohy či křídla. Co je dle mého na B5A nejlepší je atmosféra, skandující dav je hodně motivující, zklamání taky. Zaznívají názory méně životů, kopí atp... Já si myslím, že vše je nastaveno optimálně, méně životů by vedlo k tomu, že by nešlo taktizovat, hlavně ne kopí. Ty lajny nejdou snadno obíhat, aby se eliminovaly. Mně se systém líbil moc, drobné připomínky zašlu orgům...

Protože beru B5A jako sešlost sezóny, budiž jeden odstavec na téma účastníci. Organizátor za to, co mu přijede, moc nemůže, takže se nesluší psát „ta akce byla za prd, protože tam byli ti či oni". Oproti jiným velkým akcím tato akce není tvořena do své velikosti tím, že dorazí „veteráni“, jako spíš tím, že přijedou nováčci + aktivní lidé, co jezdí. Kostýmově se vše hýbe kupředu, myslím si, že na tuto dobu bude pohlíženo jako na zlatou, kdy probíhá symbióza mezi domácím kutilstvím a obchody, snad to tak vydrží co nejdéle. Pokud mám možnost vidět cizí akce (jiné státy) na netu, tak nejen, že jsme je dle mého dohnali, ale i předehnali. Koukat na ty fantasy národy je radost, škoda jen elfího nadšení. Jak vím, tak jich mnoho žije elfím nadšením, scházejí se i mimo bitvy a přitom kostýmově jsou nějaký rok nazpět za jinými národy. Do kostýmů jsme se tedy obuli a i organizátoři správně tlačí na pilu. Nad čím však zapláči, je úroveň boje. Během střetů mi přijde, že mnoho lidí si myslí „padni, kde padni". O nějakém tlumení se nedá mluvit. Mně to třeba nevadí, krýt se myslím dokáži, mám helmu, zbroj. Ale ne všichni mají helmy a zbroj. Hlavně simulujeme boj a ne akci „dej zásah". Ale to je asi běh na dlouhou trať. Večer jsem zhlédl kousek arény a tam neviděl ani jednoho člověka, co by vládl mečem, byl to tam samý Achilles, co z výskoku seká atp... Možná by stálo na takových akcích provést večer ukázku šermu pro ty davy nováčků, co na akci dorazí a mají zájem.

Shrnuto podtrženo parádní víkend a díky orgům za něj.

Stránky akce"

Fotogalerie z akce"

Běsi