Caligo contra Candidum

Tato bitva se konala 30. 4. v Kyjovivích. Organizátory byli Lucka a Malý Satan. Na registraci se zapsalo 55 lidí. Mě pěkný slunečný den vytáhl z nory a jela jsem se podívat na místo konání již v pátek. Malá sešlost kolem ohně s kytarou mě ihned přivítala výzvou na skřetbal. Na to jaká to byla mladá skřitata se unavili po pár přebězích a zcela vyčerpaně si šly zamořit plíce cigaretovým dýmem. Večer se odehrál v duchu klidného klábosení, konzumace alkoholu a hry na kytaru. Nic zvláštního.
Ráno probuzena otravnými čurbli (vrabčáci a jiná havěť) jsem s ostatními čekala na spolubojovníky a nepřátelé. Když dorazila i první (a taky poslední) větší skupina, Ch.u.e. nebylo již na koho čekat a začala registrace. Hrubým odhadem mám pocit, že dorazilo kolem 30 lidí. Příběh spočíval v dobíjení „ráje“. Dva rody andělů, žili dříve pospolu. Ale hrdé Caligo se chtělo osamostatnit. Po nějaké době však svůj život bez Candidumovců nezvládali a chtěli se vrátit. S tím však Candidium nesouhlasili a tak začal boj. Na každé straně byl pár šamanů(Candidium) a pavouků (Caligo). Ti měli schopnost konvertovat nepřátelské jednotky na svou stranu(dokud nebudou opět zabity). K tomu byl třeba chrám, postavený ze surovin, vytěžených s dolu. Po vysvětlení pravidel a zkontrolovaní zbraní mohl boj započít. Naše nepočetná skupinka Caligo se vydala do své věže. Brzo se rozpoutal první boj. Ale jaké překvapení pro nás bylo, když jsme hleděli na hradbu štítů a sami přitom třímali většinou obouruční zbraně. Snad jen dva štítonoši se našli na naší straně. Při veškerých lajnovkách byl náš rod naprosto zdecimován. Nálada a morálka klesala a s tím i chuť do boje. Bohužel i nadšení organizátorů opadlo a proto naše trápení skončili. Boj byl ukončen a všichni jsme byli sezváni na louku, kde začala aréna. Já byla vyřazena velmi rychle a proto jsem aspoň mohla sledovat , mnohdy úchvatné souboje. Ať už vyrovnané střety bojovníků z Ch.u.e. a nebo řezba Raptora a Kostěje. „Nečekaně“ zvítězil Raptor,, který byl obdarován rumem. O druhé a třetí místo se podělili Ganjalf (myslím, kdo se má v té hromadě Ch.u. e. vyznat) a kdosi s čelenkou ( sorry člověče vůbec nevím do jsi). Následně si těžší váhy daly souboj na dece. Ale omlouvám se to už jsem moc nevnímala. Sezení na sluncem zalité louce není dobrý nápad. Pak již nastal úplný konec. Já volného času využila jako výborný trénink. Někdo jen tak posedával, ostatní se dali do opětovné konzumace alkoholu. I když bitva nevyšla já se toho plno naučila.
Možná mě ještě napadá řešení jak předejít problému, který na této bitvě nastal. Při tak malé bitvě by organizátor měl rozdělit bojovníky podle úrovně schopnosti boje. Tím by se možná zajistila určitá vyrovnanost stran. Nemyslím si totiž, že by naše strana byla složena z lam. Jen jsme neměli zbraně, kterými bychom mohli v lajně čelit štítařům. Toď můj skromný názor. Možná se mílím. Ale určitě ne jen já, ale i organizátoři uvítají rady, pro příští bitvu (tak pište komentáře). Protože doufám, že je tento nezdar neodradí. Myslím, že nápad měla bitva zdařilí.

05.05.2005. 11:11